Olivová ratolest mění dějiny

24. září 2010

Nález větve z olivovníku zahubeného jednou z největších sopečných erupcí, jaké lidstvo zažilo, mění náš pohled na starověké dějiny Středomoří. Datování výbuchu sopky Théra se posunulo o sto let dále do minulosti a to posouvá rozkvět minojské a mykénské kultury do doby, kdy v Egyptě vládli Hyksósové.

Minojci a Mykéňané se podle některých archeologů neopírali na svém vzestupu o spojenectví s faraóny egyptské Nové říše, ale o "vládce pastýřů", jak se Hyksósům říká ve starých egyptských textech.

Jedna z největších přírodních katastrof postihla Egejské moře v době bronzové. Při explozi sopky zmizela ze světa většina ostrova Théra. Erupce zvedla dvanáctimetrovou vlnu cunami, která o sto kilometrů jižněji udeřila na pobřeží Kréty a přispěla významnou měrou k pádu minojské kultury. V datování této události však vědci nejsou zajedno. Podle keramiky a egyptských nápisů se zdá, že sopka Théra explodovala někdy kolem rok 1500 př. n. l. Našli se však i archeologové, kteří kladou explozi na Théře o 100 až 150 let dále do minulosti. To je velmi významný rozdíl, protože poměry ve Středomoří se mezi rokem 1650 a 1500 př. n. l. dramaticky změnily. Platí to především o Egyptě.

Kdo má pravdu? Odpověď hledají řečtí archeologové už od 60. let minulého století v Akrotiri, v městě, které zasypala erupce Théry podobně, jako mnohem později pohřbil italský Vesuv starořímské Pompeje. V roce 2002 objevil dánský student archeologie Walter Friedrich v Akrotiri pod šedesátimetrovou vrstvou sopečného popela a kamení olivovou větev. Měla na sobě ještě lístky, a tak bylo zřejmé, že v době sopečné erupce byla součástí živého stromu. Ve spolupráci s německými kolegy dánští vědci určili stáři posledního letokruhu na nalezené větvi a zjistili, že toto dřevo narostlo někdy v rozmezí let 1627 až 1600 př. n. l. Nezávisle na tomto týmu dospěl ke stejným výsledkům při datování výbuchu sopky Théra mezinárodní tým odborníků vedený Sturtem Manningem z Cornellovy univerzity.

Při dřívějším datování exploze Théry do období kolem roku 1500 př. n. l. vycházel vrcholný rozkvět minojské kultury na Krétě do stejné doby jako rozkvět egyptské Nové říše. Podle nových datování ale byla v této době minojská kultura sto let v troskách. Její vrcholná fáze se tak posouvá do doby, kdy Egyptu vládli Hyksósové. Podobně se do období hyksóské nadvlády nad Egyptem posouvá vrcholné období mykénské kultury z Řecka. Také vzestup mykénské kultury byl připisován spojenectví s mocnými faraóny egyptské Nové říše. Teď se ale zdá, že i Mykénám pomohlo na vrchol spojenectví s Hyksósy. To staví tyto vládce Egypta pocházející z Levantu do zcela nového světla. Sturt Manning připisuje Hyksósům dosud netušenou a velmi významnou roli při zrodu toho, čemu dnes říkáme "západní civilizace".

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka