Ohlédnutí za výsledky eurovoleb

Tak složité to není. ODS oslovuje voliče, kteří jsou vůči Evropské unii pozitivně naladěni. A protože jsou také obecně vzdělanější a zodpovědnější, chodí k evropským volbám v mnohem větším počtu než voličstvo největšího soupeře z ČSSD. ODS je tak v eurovolbách jaksi předurčena k vítězství, ledaže by něco výrazně zkazila nebo by soupeř předvedl báječnou kampaň. Ani jedno se nepřihodilo, i když vaječná bitva měla jisté ambice.

Na českých voličských polích platí ještě jiná nezvratitelná zákonitost. S rostoucí účastí voličů, která je u voleb do sněmovny vždy nejvyšší a dělá zhruba dvojnásobek účasti v eurovolbách, prudce rostou preference sociální demokracie a poněkud ubývají zisky komunistů a ODS. A co víc: výrazně padají šance lidovců, kteří se v modelech s vyšší účastí obtížně dostávají do sněmovny.

Z tohoto hlediska není prohra ČSSD o devět procentních bodů nijak tragická, ba dalo by se říct, že naznačuje překvapivou stabilitu voličského jádra sociální demokracie, která má teď, chce-li na podzim vyhrát, jediný úkol: dostat k volbám co nejvíce lidí.

Otvírá se tak obrovský prostor pro emotivní populistickou kampaň, což je lákadlo, jemuž se bude v Lidovém domě těžko odolávat. Ještě těžší ale bude najít zbraň proti podobnému druhu mobilizace. ODS nemůže jít stejnou cestou, protože určitým vrstvách společnosti prostě nemá co nabídnout, kromě toho Topolánek přece tvrdí, že bude proti populismu bojovat. Přesto šance zůstává - a klíčem jsou zase eurovolby. Propadlo v nich deset procent hlasů stran, které lze označit za liberální. Pokud tedy ODS vykročí vstřícně tímto směrem, může být nakonec opravdu zpátky, i kdyby k volbám dorazil celý hladový tábor lidu.