Ohlášený summit korejských prezidentů bude mít epochální význam

Korejská válka, kterou v roce 1950 zahájila komunistická Severní Korea, když vojensky zaútočila na kapitalistický jih poloostrova, skončila totiž o tři roky později pouze příměřím a nikoli mírovou dohodou a oba státy od té doby žijí sice v míru, ale v neustálém nepřátelství a vzájemném napětí.

Zatímco Severní Koreu v uplynulém půl století vojensky podporovala hlavně komunistická Čína, Jižní Korea se v době Korejské války - i později během mnoha let studené války - mohla spolehnout na podporu Japonska a Spojených států. Historicky totiž vznikla Jižní Korea na území, které za 2. světové války obsadili a plně ovládali Japonci a když se Japonsko v srpnu 1945 konečně vzdalo v boji se Spojenými státy, obsadili jižní část korejského poloostrova Američané.

Na konci Korejské války v roce 1953, která si podle střízlivých odhadů vyžádala téměř dva miliony lidských obětí, byla Korea rozdělena přibližně v polovině, podél 38. rovnoběžky, kde proti sobě tehdy stály na jedné straně armády Severní Korei a Číny - a na druhé straně Jižní Korei, Spojených států a dalších 15ti členských zemí Organizace spojených národů.

První náznaky vzájemného usmiřování se objevily o 20 let později, kdy oba státy vydaly společné komuniké, že se pokusí sjednocovat Koreu mírovými prostředky. K žádnému pokroku pak ale nedošlo a oficiální styky mezi představiteli Severní a Jižní Korei se znovu uskutečnily až v uplynulých deseti letech.

V roce 1990 se poprve setkali předsedové vlád obou zemí a když v roce 1994 navštívil Severní Koreu bývalý americký prezident Jimmy Carter, byla navržena schůzka obou korejských prezidentů. Tyto plány ovšem překazila smrt jednoho z nich - severokorejského diktátora Kim Ir Sena.

Jeho syn Kim Jong-il, který se po smrti otce chopil politické moci v Pchjong-jangu, pokračoval v politice naprosté mezinárodní izolace Severní Korei. Ani hluboká ekonomická devastace, kdy se severokorejské hospodářství údajně propadlo celkem asi o 70 procent a kdy Severní Koreu několikrát zasáhla neúroda, která způsobovala hladomor, při němž zahynuly stovky tisíc lidí, nepřinutila severokorejského vládce ke spolupráci s okolním světem.

To všechno v době, kdy přes neustálé námitky západních zemí a hlavně Spojených států a Japonska pokračovala Severní Korea ve svém velmi nákladném programu vývoje zbraní hromadného ničení, včetně jaderných a biologických bojových prostředků.

Není proto divu, že ohlášené setkání korejských prezidentů mělo teď ve světě velký ohlas. Washington uvítal tuto zprávu jako naplnění svých nadějí a japonský ministr zahraničí Yohei Kono dokonce prohlásil, že historický summit bude mít "epochální" význam. Jihokorejský prezident Kim Te-džung a severokorejský vládce Kim Jong-il se sejdou ve dnech 12. až 14. června v hlavním městě Severní Korei Pchjong-Jangu.

Námětem jejich rozhovorů bude především ekonomické pomoc Severní Korei, zejména investice do zaostalé severokorejské infrastruktury, ale i další postup při sjednocování rodin, rozdělených od doby Korejské války.