Odolnost k týrání

24. září 2010

Jednoduchá změna dědičné informace činí laboratorní myší imunní proti "psychickým" následkům soustavného týrání. Vědci čerpají z výsledků těchto pokusů naději pro léčbu pacientů, kteří utrpěli těžkou duševní újmu po prožitých útrapách.

Tímto zjištěním zároveň vědci možná odhalili biologické kořeny samotářství a chorobné stydlivosti.

Myší šikana. Tak bychom asi mohli stručně popsat počáteční fáze pokusů amerických vědců vedených neurologem Ericem Nestlerem z University of Texas. Nutili při nich malé hnědé myšky sdílet po deset dní na několik hodin klec s velkým bílým myším neurvalcem. Bílé myši jsou od přírody zlé a svým drobnějším spolubydlícím zle zatápěly. Oběti se z týrání nevzpamatovaly ani za čtyři týdny. Bály se nejen velkých bílých myší, ale vyhýbaly se dokonce i malým hnědým myškám, s nimiž předtím sdílely jednu klec. Jejich depresivní chování se nápadně podobalo stavům, do jakých upadají lidé po drastických zážitcích.

Pohled do mozku myší v těžké depresi odhalil zásadní změny v části, kde se rodí příjemné pocity spojené s ukojením hladu nebo s pářením. K aktivaci tohoto centra dochází i u narkomana, který dostal svou drogu. Týraným myším stoupala v centru libých pocitů aktivita genu pro produkci bílkoviny BDNF. O tom, že v pozadí těžké myší deprese stojí právě tato bílkovina, se Nestlerův tým přesvědčil v pokusech na myších, které si v centru libých pocitů bílkovinu BDNF nevyrábějí. Ty byly k následkům šikany a týrání neuvěřitelně odolné. Navzdory drastickým zkušenostem se nebály ani velkých bílých neurvalců ani malých hnědých "kamarádek". Byly stejně odolné jako myši, kterým vědci léčili psychická traumata vysokými dávkami léků proti depresím.

Výsledky pokusů Nestlerova týmu zveřejněné ve vědeckém časopise Science otevírají psychiatrii netušené obzory. Nové léky pro léčbu depresí a následků psychických traumat by měly mít zřejmě účinek cílený na centrum pro vznik libých pocitů. Samotné potlačení tvorby bílkoviny BDNF v lidském mozku ale nepřipadá do úvahy. Tato molekula sehrává řadu nesmírně důležitých rolí. V části mozku zvané hypokampus se například podílí na ukládání informací do paměti. Její absence by nás poznamenala těžkými vedlejšími účinky.

Nestlerův tým studoval důsledky zvýšené produkce bílkoviny BDNF v centru libých pocitů a vytipoval desítky látek, které mohou účinky BDNF na naši psychiku zprostředkovávat. Ty se nabízejí jako cíl pro vývoj nových léků. Psychiatrie tyto preparáty potřebuje, protože mnohým pacientům s těžkými depresemi stávající léky od utrpení neuleví.

Nestler nevylučuje, že odchylky v působení bílkoviny BDNF na centrum pro libé pocity stojí v pozadí nejrůznějších poruch chování. Mohly by se podílet na vzniku chorobného strachu z lidí nebo na nadměrné plachosti a stydlivosti.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.