Od Boleslava I. k lovu kachen na Frýdecko-Místecku

24. září 2010

Nedávno byl při lovu kachen jedním ze svých kolegů postřelen osmi broky předseda myslivecké honitby na Frýdecko-Místecku. Říjen je měsíc, kdy se podle vyhlášky číslo 245 Ministerstva zemědělství smí začít lovit: kamzík, jezevec lesní, bažant obecný i královský, divoký krocan, perlička obecná či hrdlička zahradní. Kachny se loví od začátku září.

Fascinující a brutální rituál lovu, který si každoročně vyžádá několik lidských životů na straně mužů v zeleném, má v českých zemích velmi dlouhou tradici, a to i tu zákonodárnou. První nařízení týkající se lovu byly u nás vydány kolem roku 950 knížetem Boleslavem I., který svým regálem stanovil lov jako jedno z výsadních práv panovníka. "Sdílením slasti společného odjezdu za rozbřesku a sounáležitostí, která umožňuje lapit nejlepší kořist, a jež je večer u sklenice rozdělena", se po celý středověk utužuje nejen přátelství jednotlivých šlechtických rodů, ale i nezanedbatelně doplňuje hradní kuchyně. Od roku 1338 je díky vášnivému štváči zvěře Václavu IV. lov prohlášen za výsadu šlechty, kterou si žárlivě střeží až do roku 1849, kdy je Václavův dominikál zrušen a nahrazen Říšským zákonem o myslivosti. Právo lovu je od nynějška vázáno na vlastnictví půdy.

Prvním vykročením k "demokratizaci" lovu v Čechách, kterého se kromě šlechty či vlastníků pozemků mohou zúčastňovat i obyčejní smrtelníci (nejen v nucené roli honců), je Lovecké bratrstvo. Toto společenství na panství knížete Schwarzenberga na Hluboké v roce 1699 zakládá jeho myslivec Gregor Řežábek (spolek existoval až do roku 1942). V revolučním roce 1848 jsou zrušeny tzv. "lovecké roboty", díky nimž dříve mnozí poddaní museli povinně chodit jako pomocné síly na šlechtické hony, a také zákon, který sedlákům zakazoval vlastnit a užívat loveckou zbraň. Organizačně se myslivci spojili na konci 19. století (1883) v Ústředním spolku pro ochranu honby a zvěře v Čechách.

Během první republiky vzniká klíčová instituce české touhy po loveckých dobrodružstvích: Československá myslivecká jednota (22. 4. 1923). Lidové myslivecké společnosti mohou vznikat až od roku 1947 díky novému zákonu o myslivosti, záhy ovšem jen pod dohledem funkcionářů komunistické strany. Lov je tak zpřístupněn "masám".

Podobná lovecká neštěstí, jako bylo to z minulého týdne, nejsou v historii nijak ojedinělá. Obětí své lovecké vášně se stal český kníže Spytihněv II. (1061) i jeho bratr a první český král Vratislav II. (1092), následkům smrtelných zranění při lovu podlehl politický konkurent Karla IV. Ludvík Bavorský (1347) nebo francouzský král Filip IV. Sličný (1314). Nimrodství je zřejmě posedlost, která si bez ohledu na zákony a normy vybírá svou daň jak na straně lovených, tak i lovců.

autor: Martina Křížková
Spustit audio