Obří kukuřice

Nová kukuřice, jež vyšla z laboratoře amerického genetika Stephena Moose, jako kdyby utekla z pohádky "O veliké řepě". Podobně jako pohádková řepa vyrostla i tato kukuřice "veliká, převeliká". Moose se ve svém výzkumu zaměřil na gen označovaný jako Glossy 15, který zpomaluje vyzrávání mladých výhonků. Vnesl jeho druhou kopii do dědičné informace rostlin a sledoval jejich růst. Ukázalo se, že kukuřice vybavená další kopií genu Glossy 15, pomaleji "stárne" a déle roste. Na konci vegetační sezóny díky tomu nahromadí mnohem více biomasy. Na tvorbu zelené hmoty čerpá tolik živin, že jí to omezuje v růstu semen. Na zrno jsou tedy obří rostliny chudší. Listy a stonky jsou však bohatším zdrojem živin. Obsahují například mnohem více cukrů. Lze z nich vyrábět kvalitní siláže pro krmení skotu.

Zvýšený obsah cukrů v biomase nové kukuřice je příslibem pro výrobu biopaliv. Stávající postupy se soustředí na produkci biolihu ze škrobu kukuřičných zrn. Pro ně nebude nová kukuřice vzhledem k nižší produkci zrna vhodná. Mnohem větší naděje nabízí novým postupům pro výrobu biopaliv ze zelené biomasy.

Nová kukuřice vznikla s přispěním metod genového inženýrství. Než ji budou smět zemědělci pěstovat, musí projít složitým schvalovacím procesem. Moose se jeho výsledků neobává. "Bezpečnější gen už si lze jen těžko představit," tvrdí americký biolog. "Jde o gen, který už kukuřice má. My jsem neudělali nic víc, než že jsme vpravili do rostliny ještě jednu jeho kopii."