Obří kometa bez ohonu
Astronomové objevili za drahou Uranu kometu velkých rozměrů. Kvůli velké vzdálenosti od Slunce je kometa bez ohonu. Na obloze se nám ale neobjeví ani později. Patří totiž mezi ty komety, které se Slunci nikdy příliš nepřiblíží. Počet komet ve vzdálených oblastech sluneční soustavy není znám.
Astronomové vedení Andrewem Beckerem z Washingtonské univerzity před týdnem na sympoziu v Chicagu oznámili objev obří komety. Kdyby se těsně přiblížila ke Slunci, jistě by nám předvedla nádherné divadlo v podobě úžasného ohonu. (Kometa se k nám ale nikdy nepřiblíží a ohon nikdy mít nebude.) Kometární ohony vznikají jedině v blízkosti Slunce. To kometu zahřívá a z jejího povrchu se vypařují drobné částečky. Plyn a prach uvolňovaný z komety tvoří charakteristický ohon, který je namířen vždy směrem od Slunce.
Vesmírný ovál
Nově objevená kometa dostala označení 2006 SQ372. Momentálně se nachází za drahou Uranu a na tu vzdálenost ji můžeme vidět jen díky její nadprůměrné velikosti. Z měření změn polohy komety vůči vzdáleným hvězdám se zjistilo, že dráha komety nemíří do blízkosti Slunce. Dovnitř sluneční soustavy se tedy kometa nepodívá, nikdy nepřekročí dráhu Uranu. Podle výpočtů se teď dostává ke svému nejtěsnějšímu přiblížení ke Slunci a pak už se bude jen vzdalovat. Jestliže je teď od Slunce 21x dále než Země, tak v největší vzdálenosti to bude neuvěřitelných 241 miliard kilometrů, což je 1600krát dále než Země od Slunce.
Kometa tedy obíhá po velmi výstředné a dlouhé elipse, jejíž délka je 4x větší než šířka. O tom, že se kometa dostává do obrovských vzdáleností svědčí její oběžná doba. Kometě trvá 22 500 let, než jednou obletí Slunce a opíše tak svůj vesmírný ovál. Je skutečně škoda, že se nepřiblíží až k nám. Odhaduje se, že její průměr je 50 až 100 km a mnozí z vás si vzpomenou, jak pěkně vypadala na obloze v roce 1997 kometa Hale-Bopp, která měla průměr zhruba 50 km.
Kometa místo supernovy
Kometa 2006 SQ372 byla objevena zajímavým způsobem. Vědci aplikovali speciální počítačový algoritmus na vyhledávání vzdálených supernov ve Sloanově digitální přehlídce oblohy. Tento pozorovací program každou jasnou podzimní noc v letech 2005, 2006 a 2007 snímal 2,5metrovým dalekohledem stále stejnou část oblohy. Na nebi tak byl pod kontrolou pás o ploše asi tisíckrát větší než je Měsíc v úplňku (to je ale stále jen asi 1 % celé oblohy). Pro počítačový program pak už byla hračka vyhledávat objekty, které měly v různých nocích jinou polohu. Právě takto se běžně objevují nové planetky a komety. Kometu 2006 SQ372 se poprvé podařilo rozpoznat na snímcích z období od 27. září do 21. října 2006. Ale ještě dlouho trvalo vypočítat její dráhu.
Poslal ji Neptun nebo cizí hvězda?
Není jasné, proč má kometa takto nezvyklou dráhu. Původně mohla obíhat stejně jako mnoho jiných těles za drahou Neptunu, ale právě gravitační působení této planety spolu s Uranem ji mohlo vychýlit na současnou výstřední dráhu. Nebo je tu druhá možnost, že kometa naopak přiletěla ještě z mnohem větší vzdálenosti, tzv. Oortova oblaku komet. Ten má tvar duté koule obklopující celou sluneční soustavu a obsahuje biliony ledových těles. Blízké hvězdy občas některou kometu vychýlí z dráhy, ta zamíří ke Slunci a my ji pak pozorujeme jako nádherný úkaz na obloze.
Neprobádané hranice
Nově objevené těleso je tak možná důkazem, že ne všechny komety z Oortova oblaku komet doletí až do vnitřních částí sluneční soustavy. Nedávno oslavila sonda SOHO pozorování 1500. komety těsně u Slunce. Kolik jich ale uniká pozornosti za drahami Uranu a Neptunu, to si zatím astronomové dokáží stěží představit. Vlastně je dnes známo jenom jedno těleso s podobnou drahou, a tím je trpasličí planeta Sedna objevená roku 2003. Jenomže ta se tolik od Slunce nevzdaluje a její oběžná doba je asi poloviční. Naopak rozměry Sedny jsou o řád větší, zhruba 1500 km.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
