Objeveny nové prstence a nové měsíce Uranu

Nejzajímavější přitom není samotný objev měsíců, ale jejich nepravidelné a proměnlivé chování. Ukazuje se totiž, že zdaleka ne všechna tělesa sluneční soustavy se chovají "spořádaně". Naše planetární soustava je místo plné dynamiky a v určitých místech velmi aktivní. Sledování chování uranových měsíců nám může posloužit k pochopení chování planet v době jejich vzniku.

Po mnoho let měl Uran pověst jedné z nejméně zajímavých planet v naší soustavě. Proč? Protože v roce 1986, kdy ho zkoumala družice Voyager 2, panovala na planetě zrovna jednadvacetiletá zima a na kotoučku planety nebyly sledovány skoro žádné zajímavé změny. Od Země je tak daleko, že ho pozemské dalekohledy detailně zkoumat nedokáží. Povedlo se to až teď dalekohledu HST, který svá pozorování provádí z oběžné dráhy Země, kde mu žádná atmosféra nebrání ve výhledu.

Porovnání snímků z HST a sondy Voyager 2 ukázalo, že se významně změnila oběžná doba uranových měsíců. Je překvapující, že k tomu došlo v rozmezí 20 let, které jsou jen nepatrným okamžikem v historii sluneční soustavy dosahující 4,5 miliard let.

Zajímavé jsou i prstence. Na ty se v dalekohledu nepodíváme, protože jsou mnohem méně nápadné než Saturnovy. Ukazuje se, že jeden prstenec vznikl po rozpadu bývalého Uranova měsíce. Do jiného se neustále dostávají nové částice z prachu, který zbyl po srážce planetek s uranovými měsíci.

Nové měsíce Uranu byly pojmenovány Cupid a Mab podle postav Shakespearových her. Královna Mab je z Romea a Julie a Cupid z dramatu Timon Athénský. Oběžná dráha měsíce Cupid je od dráhy většího Uranova měsíce Belinda vzdálena jen 863 kilometrů. To je nejtěsnější vzdálenost mezi všemi měsíci sluneční soustavy. Žádné dva takhle blízko sebe kolem své planety neobíhají. Stačí jen malá výchylka v dráze Cupidu a může se s Belindou srazit.