Nový občanský zákoník: Nutná změna dědického práva řízení nezrychlí

20. prosinec 2013
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tvůrčí psaní. Ilustrační foto

Dědictví se často stává předmětem rodinného sporu. Pozůstalí se hádají o majetek a mnohdy ani nedbají na to, jaké přání měl člověk, po kterém dědí majetek. Nový občanský zákoník proto od ledna nově upravuje některá pravidla při vypořádání pozůstalosti. „Změny jsou nutné, ale neznamená to, že se řízení zrychlí nebo zjednoduší,“ upozorňuje prezident Pražské notářské komory Jiří Svoboda.

„Zásadní novinky jsou podle mne zřeknutí se dědického práva – což lze za života zůstavitele – a tou druhou je vzdání se dědictví, což lze po smrti zůstavitele. Dosud bylo možné odmítnutí dědictví, což zvýší podíl všech. Nově se mohu vzdát ve prospěch konkrétního člena řízení.“ Občanský zákoník přináší ale daleko více změn v dědickém právu.


Odkaz nejen pro muzea


Zaostřeno na občanský zákoník – analyzujeme hlavní změny, které platí od roku 2014.

Jednou ze zajímavých změn je možnost konkrétního odkazu v závěti. Umělecká sbírka fotografií nebo obrazů už proto nemusí vždy skončit v rukách příbuzných. Od ledna může člověk část svého majetku odkázat například svému kamarádovi nebo nějaké konkrétní instituci. Tou může být i například Národní muzeum.

„Tato kabelka má jeden z nejzajímavějších příběhů, jak se k nám do Národního muzea dostaly vzácně předměty. Je z pozůstalosti po Bertě Engelmanové,“ vysvětluje kurátorka Národního muzea Miroslava Burianová, která stojí před prosklenou vitrínou, ve které je vystavena kabelka s hadí hlavou.

Její majitelka neměla bohužel příliš šťastný osud. „Když přišla válka, tak paní Engelmanová zůstala jako jediná v Praze a pak zemřela v koncentračním táboře. Mimo jiné tuto kabelku věnovala své opatrovnici, která nám pak věci věnovala,“ upřesňuje složitou cestu vzácné kabelky do sbírek Národního muzea.

Od nového roku bude možné, aby lidé mohli část svého majetku odkázat konkrétnímu člověku nebo právě konkrétní instituci. „Odkaz je dobře využitelný právě při odkázání konkrétní věci. Instituce nebo člověk se pak nemusí účastnit složitého dědického řízení,“ vysvětluje spoluautor občanského zákoníku František Korbel. Tato změna je velmi důležitá, protože doposud se přáním v závěti dědici nemuseli řídit, popisuje hlavní autor občanského zákoníku Karel Eliáš. „Ještě dnes se dědici mohou u notáře dohodnout, že se nebude vypořádání řídit závětí.“

Národní muzeum

Přání člověka tak bude v nové právní úpravě chránit právě konkrétní odkaz. „Je to nejstarší institut moderního dědického práva a má velký význam pro projevy dobročinnosti nebo přátelské náklonnosti někomu blízkému. Například vím, že mé známé se líbí jeden obraz, a aniž by se stala dědičkou, tak ji odkazem založím právo na vydání dané věci,“ vysvětluje Karel Eliáš.


Podmiňování má svou mez

Stejně tak se v dědickém právu mění další věci. Majetek se může odkazovat s podmínkou, například že peníze dítě dostane, až dostuduje vysokou školu, potvrzuje František Korbel:

Čtěte také

„Podmínka závěti nemůže být šikanózní, nemůže chtít nemožné. Rozhodně nemůže chtít, abyste si někoho vzali. Naplnění může rozhodnout dědický soud.“ Omezení rozsahu podmínky potvrzuje i Jiří Svoboda. „Zákon říká, že pokud podmínka vede ke zřejmému obtěžování dědice ze svévole zůstavitele, tak tato podmínka je neplatná.“

Změny se týkají také okruhu lidí, kteří mohou dědit. Okruh se rozšiřuje ze čtyř tříd na šest. „Okruh dědiců se tak rozšíří i na praprarodiče nebo bratrance a sestřenice,“ popisuje právnička Dagmar Raupachová. A právě tady se může skrývat prodloužení dědického řízení. „Pátrání po vzdálenějších příbuzných může být složitější, a pokud se někdo narodil v roce 1960, tak se budou hledat praprapředci v evidenci obyvatel z počátku minulého století, která není kvalitní,“ vysvětluje prezident Pražské notářské komory Jiří Svoboda.


Stát bude dědicem

Dědicem bude nově moci být také stát. „I na stát se nově nahlíží na zákonného dědice. To je důležité pro řízení s majetkem v zahraničí, protože mezinárodní právo počítá pouze s dědici ze zákona,“ vysvětluje Karel Eliáš


Zadlužené dědictví

Zatímco dnes dědici odpovídají za dluhy zemřelého jen do výše zděděného majetku, podle nového zákoníku zaplatí dluhy v plné výši. I podle nové úpravy může ale dědic svou povinnost k úhradě dluhů nad hodnotu dědictví omezit, dodává František Korbel. „Může se přejití dluhu bránit vyhrazením tzv. soupis. Stanoví se lhůta, do které mohou věřitelé přihlašovat své pohledávky a na později přihlášené požadavky nebude brán zřetel,“ vysvětluje František Korbel. Dědic ale musí přiznat veškerý majetek, o kterém ví, že do pozůstalosti patří. Dědic se také může rozhodnout, že neúměrně zadlužené dědictví nakonec odmítne.

Dluhy - exekuce


Svěřenecký fond i pro firmy

Novinkou v občanském zákoníku je také institut svěřenského fondu, kam mohou uložit část svého majetku rodiče, které chtějí například zaopatřit svého potomka. Svěřenský fond bude mít svého správce, říká právník František Korbel. „Jde o vydělení majetku zakladatele a jeho svěření do fondu s konkrétním účelem, který může být veřejně prospěšný nebo soukromý,“ upozorňuje spoluautor nového Občanského zákoníku.

Jakého bude mít svěřenský fond správce a k jakému účelu bude fond sloužit, rozhodne jeho zakladatel. Například rodič, který chce přenechat část peněz dětem, až dospějí. Svěřenský fond přebírá české právo ze zahraničí. Podobné fondy fungují už například ve Francii nebo Lucembursku.

Zenon Folwarczny z poradenské firmy PricewaterhouseCoopers popisuje výhodnost svěřeneckého fondu pro firmy. „Třeba firma může takový fondu založit pro v budoucnu bývalé zaměstnance nebo vehikl, do kterého dají investoři peníze,“ vysvětluje Zenon Folwarczny a doplňuje, jak se bude zacházet s majetkem ve svěřenském fondu. „Majetek nebude patřit nikomu a chová se jako firma, takže je zisk zdaněn 19% a zdaněny jsou i výplaty.“

autor: pbe
Spustit audio