Nové blízkovýchodní rozhovory dokládají pokles vlivu Jasira Arafata

V úterý dopoledne se potom s Peresem navíc sešel i palestinský ministr vnitra Abdel Rasak al Jahjá. Byly to první kontakty na vládní úrovni od března, kdy izraelská armáda zahájila protiteroristické operace na západním břehu Jordánu. Kabinet premiéra Ariela Šarona tehdy obvinil Jasira Arafata z osobní zodpovědnosti za kampaň sebevražedných útoků a přerušil s ním i s palestinskou samosprávou všechny styky.

Od té doby se podle izraelského tisku jednalo pouze v kritických situacích s pomocí prostředníků, nebo na nižších úrovních tajně a v zahraničí. Klíč k na první pohled překvapivé změně izraelské strategie přináší možná článek z pondělního vydání izraelského listu Haaretz. Podle něj se v posledních týdnech zásadním způsobem změnil názor velení izraelské armády a zpravodajských služeb na postavení a vliv Jasira Arafata v palestinském politickém systému. Armáda do nedávna měla za to, že Arafatův vliv na chod palestinské samosprávy je neotřesitelný.

Jeho kontrola nad celým fungováním palestinského hnutí a především nad ozbrojenými složkami a ekonomikou se zdála být absolutní stejně, jako loajalita jeho podřízených. Armáda proto doporučovala vládě Arafatovo vypovězení ze země jako podmínku k zahájení nutných reforem palestinské samosprávy. Takový krok by ovšem vzbudil silné protiizraelské nálady v EU, o arabských zemích ani nemluvě. Izraelská armáda proto alespoň nechala několikrát obklíčit sídlo Arafatovy vlády v Rammaláhu a znemožnila mu pohyb po palestinských územích. Ovšem po té, co Izrael předal spojencům důkazy o tom, že Arafat osobně přiděloval finanční prostředky teroristickým skupinám, začali od něj dávat ruce pryč i mnohé zahraniční vlády.

Přelom podle listu Haaretz přišel 24. června, kdy americký prezident George Bush poprvé vyzval k vytvoření nového, nezkorumpovaného a demokratickým reformám nakloněného palestinského vedení, tedy jinými slovy, k odstranění Jasira Arafata. Projev tehdy vzbudil velkou pozornost, ale i nevoli, především v arabských státech a v EU. Kritici americkému přístupu vyčítali nadržování Izraeli a porušování zásady nevměšování se do vnitřních záležitostí cizích států. Politicky i fakticky obklíčený Arafat byl nucen hledat nový politický manévrovací prostor.

Po šesti letech váhání potvrdil ústavu a vypsal nové volby, zahájil zároveň výměnu klíčových velitelů bezpečnostních složek a některých ministrů, jeho autorita však jak se zdá klesá o to rychleji. Navíc poslední dva týdny jsou od března nejdelším obdobím bez většího útoku na izraelské civilisty, což byla vždy podmínka pro opětovné zahájení přímých rozhovorů. Velký vliv na vývoj uvnitř palestinského hnutí má egyptská vláda, která nesouhlasila především s Arafatovým rozhodnutím, odvolat jednoho z nejvlivnějších velitelů palestinské bezpečnosti Džibrila Radžuba, ke kterému došlo minulý týden. Bezprostředně na to přijel do Izraele šéf egyptské zpravodajské slžby Umar Sulajman, který jednal s nejvyššími izraelskými představiteli, ale i s Jasirem Arafatem.

Egypt má podle dohody s Izraelem a Spojenými státy pomoci zreformovat palestinské bezpečnostní složky a Sulejman je proto i jednou z klíčových osob v jednání o řešení celého konfliktu. Podle expertů to byl právě on, kdo Izraeli navrhl zahájení přímých jednání a donutil Arafata, aby k nim dal souhlas. Jak se tedy zdá, pro Jasira Arafata nastává období, kdy bude dostávat pouze zprostředkované informace o jednáních s Izraelem a jeho spojenci.

Obrazně řečeno, nebude hybatelem reforem, ale bude využíván k jejich provedení, jeho vliv by tak měl dále klesat. Stejné poslání je cítit i z plánu na uspořádání schůzky zástupců tzv. velké čtyřky, tedy Spojených států, OSN, EU a Ruska příští týden ve Washingtonu. Velká čtyřka má dohodnout společný postup mezinárodního společenství na blízkém východě. Podle mluvčího amerického ministerstva zahraničí je možné, že do Washingtonu přijedou na setkání s velkou čtyřkou o den později i ministři zahraničí některých arabských států. O Jasiru Arafatovi nepadlo ani slovo.

rse@rozhlas.cz