Nová relikvie sv. Anežky

Sv. Anežka byla pohřbena v klášteře Na Františku, přesto se její ostatky dosud objevit nepodařilo. Už v písemných středověkých pramenech můžeme najít zmínky o stěhování ostatků, které byly v klášteře často zaplavovány vodou a následně omývány vínem. V dobách husitství se stopy po Anežčiných ostatcích definitivně ztrácí, ale snahy o znovuobjevení nezmizely nikdy. Poslední pokus objevit Anežčiny ostatky proběhl v únoru 2010, jak s trochou nadsázky sledoval také dokument Hon za slávou aneb Zlé sny sv. Anežky České.

První stopy po Anežce

Místo posledního odpočinku sv. Anežky je dosud neznámé, přesto se v minulosti objevila relikvie. Vdova po císaři Svaté říše římské, českém a uherském králi a rakouském arcivévodovi Maxmilianovi II. Habsburském, císařovna Marie, přivezla po roce 1576 do rodného Španělska čelist sv. Anežky. Právě z této čelisti byly odděleny další relikvie.
Řád křižovníků s červenou hvězdou získal poslední zub a kardinál Tomášek pro katedrálu sv. Víta obdržel část čelisti. Ovšem nový relikviář obsahuje část vřetení kosti.

Nečekaný objev patří Rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou
Objevený relikviář byl poprvé představen v Muzeu Karlova mostu i s příběhem svého odhalení, který jsme připomínali také v dopoledním Monitoru.

Dávné osudy relikvie se nám patrně nikdy odhalit nepodaří. P. Marek Pučalík O. Cr., který působí na Katolické teologické fakultě UK a současně je jedním z křižovníků, připomněl, že půjde patrně o starou relikvii, protože kost má na obou svých koncích gotické ukončení. Zmapovat přitom můžeme pouze osudy relikviáře v minulém století. Profesor E. Vlček usoudil, že jde o část vřetení kosti z pravé ruky. Relikviář měly původně ve své péči klarisky, ale kvůli postupnému vymírání a obavám z příštích událostí, předaly relikviář pateru Hassmannovi, křižovníkovi ze Střížova, aby se o něj postaral. Pater Hassmann dal relikviář své rodné sestře, která maličkou stříbrnou krabičku, ve které byla relikvie uložena, převezla schovanou přímo na těle do Vídně křižovníkům v kostele Svatého Karla Boromejského (Karlskirche) zřejmě kolem roku 1968. Zde relikviář zůstal až do 90. let minulého století.

Objeven byl jen shodou okolností

Relikviář s ostatkem sv. Anežky České |foto: Adriana Krobová

P. Marek Pučalík objevil relikviář před pár týdny doslova náhodou u jednoho křížovnického patera, který v té době v Karlskirche kaplanoval. Patrně díky letošním připomínkám 800. výročí narození sv. Anežky vzal tento křižovník relikviář s sebou na tradiční setkání řádové kapituly, aby společně relikviář uctili.

O minulosti relikvie dosud víme jen to, že ji křížovníci nechali umístit do rokokového relikviáře a požádali o novou autentiku arcibiskupa koločského László Paskaie v Maďarsku. Adjustaci provedli františkáni v klášteře sv. Jeronýma ve Vídni. I když křižovníky mrzí, že nemají také vědecké potvrzení pravosti, protože autentika je pouze církevním administrativním krokem, současné destruktivní metody určení prakticky vylučují, protože relikvie je příliš malá.

Zlatnické práce na relikviářích

Nově objevený relikviář je vyroben z pozlacené a postříbřené mědi. Autora jménem neznáme, ale můžeme říci, že jde o práci vídeňské provenience. Relikviář se zubem sv. Anežky, který mají ve své péči křížovníci, je vyroben ze stříbra a rubínového skla ve tvaru křížovnického znaku hvězdy a kříže, kdy zub je umístněn uprostřed kříže. Třetí relikviář, pro část čelisti, kterou od španělského krále Juana Carlose získal kardinál František Tomášek, vyrobil v 80. letech minulého století Karel Státník. Na výstavě Sv. Anežka Česká – princezna a řeholnice ovšem bude vystaven pouze rokokový relikviář.

Sv. Anežka Česká – princezna a řeholnice

Anežský klášter|foto: Adriana Krobová

Výstava nabídne ucelený přehled svatoanežské tematiky ve výtvarném umění a uměleckých řemeslech. Představí Anežku nejen jako královskou dceru, ale také jako řeholnici. Pozornost bude rovněž věnována působení Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou i dalším ženám s podobným životním posláním, sv. Alžbětě Uherské a sv. Hedvice. Současně bude přiblížena františkánská řehole, která v ženském pojetí pod osobním vlivem sv. Kláry významně ovlivnila Anežčino celoživotní rozhodnutí. Poprvé budou vystaveny nejstarší dochované opisy čtyř listů z korespondence obou žen.

Další zajímavostí expozice bude rekonstrukce tzv. Puchnerovy archy, gotického oltáře, který nechal zhotovit velmistr řádu Mikuláš Puchner na konci 15. století. Přestože se do dnešních dní dochovaly pouze jednotlivé desky a socha Madony, pro výstavu bude oltář znovu sestaven do podoby odpovídající době jeho vzniku. Současně budou připomenuta také pozdější díla, která Anežku oslavovala ještě před její kanonizací. Uvidíte obraz sv. Anežky od Vojtěcha Hynaise, díla Josefa Václava Myslbeka nebo Josefa V. Hellicha. Zapomenuto nebude ani na padesátikorunu od Oldřicha Kulhánka, která byla v letošním roce stažena z oběhu.

Expozici Sv. Anežka Česká – princezna a řeholnice si budete moci poprvé prohlédnout 25. listopadu v historickém přízemí Anežského kláštera.