Normalizační estébáci měli za úkol potlačit veřejné projevy svobody
Komunistická StB vydírala, zastrašovala, ale nemlátila, tvrdí bývalý major Ulč. Patří mezi hrstku bývalých důstojníků tajné policie, kteří jsou ochotni vyprávět.
Toto svědectví bezpochyby patří mezi nejzajímavější. Bývalý major StB Jaromír Ulč působil u vnitra více než 18 let.
Jaromír Ulč byl zverbován na vojně u radistů v roce 1971.
Původně nastoupil k technické 10. správě k odposlechářům, po vystudování Vysoké školy SNB dostal na starost novou agendu a povýšil.
Ústavní soud bude v dohledné době projednávat návrh nejvyššího soudu, který chce zrušit část archivního zákona. Článek 11 zákona z roku 2004 umožňuje veřejnosti nahlédnout bez omezení do archivních dokumentů StB. Kdyby skutečně ústavní soud tuto část zákona zrušil, nejspíš by nevznikl rozhlasový dokument o panu Ulčovi. Bez archivů by se autor neobešel. Více než 6 tisíc lidí podepsalo elektronické prohlášení proti rušení zákona. Podepsat ho můžete i vy zde.
Špehoval církevní hodnostáře a verboval agenty z prostředí nekatolických církví a sekt:
„Šlo nám o to dohlédnout, aby v církvích bylo všechno v pořádku. Neobtěžovali lidi třeba na ulici jako dneska.
Když jsme zjistili, že se to děje, tak jsem se sešel s hlavním představitelem třeba Jehovistů a pohrozil jsem, tak takhle ne, domluvili jsme se, že vás necháme na pokoji, ale vy zlobíte.
Takže přitvrdíme, jo!?“ popisuje Ulč představu komunistů o svobodě náboženského vyznání.
V dokumentu bývalý důstojník přiznává, že jeho hlavním úkolem bylo potlačit jakékoliv veřejné projevy, které – jak říká – nebyly v souladu s oficiálním stanoviskem KSČ.
Poslouchejte další Příběhy 20. století nahoře v článku nebo v iRadiu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
