Ivan Štern: Rozpaky nad migračním paktem
Na nedávném summitu ministrů vnitra a pro migraci v Lucemburku došlo k očekávané nedohodě, jakmile na stůl přišla otázka, kterak uvést do praxe zásady stanovené ve schváleném migračním paktu. Na frak dostávala především vnitroevropská solidarita.
Členské země se v zásadě rozdělily na tři skupiny.
Čtěte také
První je tvořena státy, které jsou díky své minulosti, kdy pro ně multikulturalita nebyla ještě zapovězeným slovem, uprchlíky doslova přesyceny. Další porce migrantů proto odmítají. Jsou to země jako Belgie, Nizozemsko či Švédsko. Z dalšího přijímání uprchlíků se raději vyplatí.
Druhou skupinu tvoří státy, které se k otázce migrační staví poněkud nesolidárně a vůbec odmítavě. Patří mezi ně země jako Polsko nebo Maďarsko. Očekává se, že se k nim přidruží i Česko, jakmile se v zemi ujme moci nová vláda.
Třetí skupina jsou země, kam uprchlíci směřují ze všeho nejdříve. Jsou zpravidla dosažitelné přes moře. Patří sem Řecko, Itálie a Španělsko. V neposlední řadě i Francie. Odkázány jsou hlavně na sebe, a proto v nich sílí tendence uprchlíky vracet rovnou od hranic Evropy.
Čtěte také
Vyvolaly mimo jiné také požadavek zesílit evropskou pohraniční stráž FRONTEX. Svěřily by jí i správu zadržovacích a současně deportačních center, zřizovaných mimo hranice Unie jako v Albánii, v Tunisu, v Libyi a případně v Maroku.
FRONTEX by navíc posílil o možnost uprchlíky přesouvat z jednoho centra do druhého a organizovat jejich případnou deportaci do domovských zemí. Zodpovědný by měl být už dnes za Afghánce pravomocně odsouzené za trestnou činnost a vykázané do domovské země.
Plíživé podkopání důvěryhodnosti systému
Myšlenka dánského ministra pro migraci Rasmuse Stoklunda, aby azyl udělený uprchlíkovi v jedné zemi platil i v zemích sousedních, narazila na odpor. Zazněla obava některých zemí, že by azylanti zneužívali i jejich pohostinnost.
Migrační pakt souvisí se zákonem EU o azylu a migraci z roku 2023. Pakt a zákon vycházejí vstříc i zemím, které nejsou ochotny vstřebávat do sebe jakýkoli další počet uprchlíků. Nabízí náhradou možnost se finančně vykoupit.
Zákon musí členské země nejpozději do června příštího roku vtělit do své legislativy. Je otázka, zda se k takovému kroku odhodlají Polsko či Maďarsko anebo nově vznikající vláda v Česku.
Pokud ne, pak by podle analytika Evropského politického centra, Alberta-Horst Neidhardta, byla zásadně podkopána důvěryhodnost společného evropského azylového systému. Na vnitroevropských hranicích by se opět objevily policejní kontroly. Plíživým způsobem by nebyl podkopán jen azylový systém, ale i celý systém schengenský.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
