Někteří ptakoještěři toho moc nenalétali
Pterosaury známe z ilustrací a filmů o pravěku jako obrovská monstra létající nad vodou a lovící ryby. Britšní paleontologové z univerzity v Portsmouthu ale nyní přišli v časopise PLoS ONE s tvrzením, že někteří z ptakoještěrů svým způsobem života připomínali spíše dnešní čápy. Byli přizpůsobeni k životu na zemi, kde také lovili svou kořist.
Svědčí o tom jejich anatomická přizpůsobení a také skutečnost, že až 50 % fosilií zástupců čeledi Azhdarchidae pochází z oblastí, které v době jejich života ležely daleko od moře.
Příslušníci této čeledi patřili vůbec k největším ptakoještěrům. Rozpětí křídel měli až 10 metrů a největší z nich byli stejně vysocí jako dnešní žirafa. Měli dlouhé, ale slabé a bezzubé čelisti vhodné ke sbírání potravy ze země. Také jejich nohy se hodily spíše k procházení krajinou než k životu u vody nebo k plavání. Neměli příliš pohyblivý krk, což by jim při lovu v letu způsobovalo problémy. Byli zřejmě draví a svou kořist polykali celou. Při jejich velikosti ale jedno takové sousto mohlo klidně dosahovat velikosti lišky.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
