Nevěřit justici, co zpochybňuje fyzikální zákony, říká o verdiktu v kauze otravy Bečvy novinář Patočka. Nepochybila, oponuje žalobce Foldyna

30. říjen 2023

Soud dospěl k tomu, že společnost Energoaqua způsobila havárii na Bečvě, ale nejedná se o trestný čin. Takovými slovy podpořila svůj verdikt před týdnem soudkyně Okresního soudu ve Vsetíně Ludmila Gerlová v kauze, jedné z největších ekologických katastrof v ČR. V případu kontaminace Bečvy a následného úhynu nejméně čtyřiceti tun ryb tedy padl rozsudek. Otazníky nad tím, zda vyšetřovatelé či soud udělali maximum pro naplnění spravedlnosti, ale zůstávají oprávněně.

Podle šéfredaktora Deníku Referendum Jakuba Patočky, který případ od začátku sleduje, soudní verdikt poškozuje důvěryhodnost české justice. „Za podstatné pokládám, že nejen podle mě, ale z ohlasů v médiích se rozsudek vynesený na základě nepřímých důkazů setkal s příkrým odmítnutím,“ říká.

„Několik předních profesorů v oboru ho označuje za rozsudek, který je v rozporu s fyzikálními zákony, tak to nic jiného, než otřást důvěrou v justici nemůže,“ dodává.

„Věc není pravomocně skončena. Dosavadní průběh důvěru v justici nezpochybňuje,“ namítá prezident Unie státních zástupců, Tomáš Foldyna. Podle něj justice odvedla maximum možného. 

Hledání viníka

Čtěte také

Soud jako viníka označil firmu Energoaqua. Není jisté, co havárii předcházelo a kvůli tomu nemůže být firma trestně odpovědná, tudíž se to řeší jako přestupek. O věci bude dále rozhodovat Krajský soud v Olomouci.

„Je zcela vyloučeno, aby havárii a otravu řeky Bečvy způsobila rožnovská energie, to je v rozporu s fyzikálními zákony. Foldyna by měl iniciovat prošetření,“ domnívá se Patočka.

Soudkyně Gerlová vloni na jaře kauzu vrátila státnímu zástupci. Poukazovala na to, že nejsou dostatečně objasněny základní skutkové okolnosti. „Vrácení věci do přípravného řízení není až tak mimořádný institut,“ tvrdí Foldyna.

„Věcí se i bez podnětu může zabývat a postup nižšího státního zastupitelství přezkoumávat vyšší státní zastupitelství,“ dodává.

Rozptýlení toxické látky

Podle Patočky je žaloba založena na konstrukci, že toxická látka, která měla otrávit řeku Bečvu tekla tři a půl kilometrů říčním korytem se dvěma jezy a přírodním řečištěm s peřejemi, přičemž po zmíněném úseku, kde nezpůsobila žádnou škodu na životě, vytrávila čtyřicet kilometrů řeky a zabila osmdesát tisíc kusů ryb.

„Pan soudní znalec Klicpera je jediný, kdo tvrdí, že to mohlo takto proběhnout. Prováděl pokus, kdy řekl, že se to zcela promíchalo až po necelém kilometru, přičemž do posudku napsal něco jiného. Jako jediný to měřil očima – vedle toho máme tři znalecké posudky prvotřídních expertů, kteří měřili koncentraci a vodivost v řece a dospěli k závěru, že to Energoaqua být nemohla,“ tvrdí Patočka.

Čtěte také

„Rozsudek v žádném rozporu s realitou není. Je rozdíl mezi přístupy některých komentátorů, třeba kolegy Patočky, který si napřed vytvoří hypotézu a pak k ní skládá důkazy. Orgány činné v trestním řízení postupují přesně opačně,“ nesouhlasí Foldyna.

„Na začátku skutečně došlo k pochybení, protože nebyly odebrány patřičné vzorky v dostatečné rychlosti. Trestní řízení to zkomplikovalo, trvalo dlouho, a proto je dnes věc zpochybňována,“ dodává.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.

Spustit audio

Související