Nejosamělejší pozemský organismus

Bezmála tři kilometry pod zemským povrchem v hlubinách jihoafrického zlatého dolu Mponeng žije prapodivná bakterie Desulforudis audaxviator. Obývá vodou vlněnou skalní puklinu, jež je zcela uzavřená vnějšímu světu. V této izolaci žijí mikroby už miliony let. Za tu dobu se podzemnímu světu dokonale přizpůsobily. Obejdou se bez sluneční energie a kyslíku, snášejí teploty kolem 60°C a vzdorují i silně zásaditému prostředí s pH 9,3. Bakterie úzkostlivě recykluje všechny své zplodiny a nazmar nepřijde ani nic z uhynulých bakteriálních buněk. Jako zdroj uhlíku využívá Desulforudis audaxviator oxid uhelnatý, oxid uhličitý a kyselinu mravenčí, jež jsou v nízkých koncentracích rozpuštěny ve vodě vyplňující puklinu. Dusík dobývá z hojných amonných iontů. Energii si vyrábí redukcí síranových iontů. Používá k tomu vodík, jenž vzniká při rozkladu vody účinkem radioaktivního záření z okolních hornin.

Tým Dylana Chiviana z kalifornské Lawrencovy Národní laboratoře v Berkeley přečetl kompletní dědičnou informaci bakterií z pukliny v dole Mponeng a zjistil, že tento uzavřený svět obývá jediný druh bakterie - Desulforudis audaxviator. Jde o nejjednodušší ekosystém, jaký jsme poznali. Popravdě řečeno, těžko si představit ekosystém, který by byl ještě jednodušší. Ekologickou robinzonádu dovoluje bakterii Desulforudis audaxviator naprostá izolovanost a stabilita jejího podzemního domova. Pokud by se podmínky v puklině výrazněji změnily, ocitl by se nejosamělejší organismus světa zřejmě na pokraji zániku.