Nejmenší opravář počítačů
Opravy přímo uvnitř počítačových čipů by měly v budoucnu zvládnout miniaturní roboti. Budou velcí jako dva bity počítačové paměti, takže na špičku prstu se jich vejde zhruba dvě stě. Prototyp takového miniaturního robota sestrojil tým inženýrů z Darmouth College ve státě New Hampshire v USA. O jejich vynálezu informoval časopis Popular Science.
Většina nanorobotů využívá klasické způsoby pohonu - miniaturní motorky, kolečka i subminiaturní baterie. Složitá mechanická konstrukce se však snadno poškodí. Navíc některé součásti není možné vyrobit v potřebně malém měřítku. Inženýři z Darmouth College se proto vydali jiným směrem. Jejich robot se pohybuje podobně jako píďalka. Pomocí volného tykadla přechmatává po základové destičce. Nepotřebuje žádné napájení, protože energii získává z rozdílu elektrických potenciálů. Přesto jsou jeho přesuny, alespoň vzhledem k velikosti, poměrně rychlé. Za sekundu urazí vzdálenost 200 mikronů.
Robot se zatím pohybuje po síti vodičů, kterou ovládá počítač. Vodivé dráhy integrované v základové destičce mu slouží jako zdroj energie. S jejich pomocí se však ovládá i rychlost pohybu robota a jeho směr. Počítač vybudí ve zvoleném vodiči elektrické pole. Na něj reaguje tykadlo robota. Přilne k podložce, čímž se napruží a posune robota o jeden krok. Zároveň dojde k vyrovnání elektrických potenciálů, takže se pohonné tykadlo vrátí do původní polohy nad podložkou a čeká na další impuls. Délka kroku je sice pouhých deset nanometrů, ale robot jich zvládne až dvacet tisíc za sekundu. Záleží jenom na řídicím programu.
Inženýři z Darmouth College teď chtějí koordinovat pohyb více robotů najednou. Vznikly by tak kooperující kolonie. Roboti pracující v týmu by pak zvládli i velmi složité operace v místech, která se zatím nedají opravit a je pak nutné vyměnit celou součástku.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
