Nejdříve reformy, potom státnost

Další slepá ulička anebo průlomový návrh, který by mohl otevřít cestu k trvalému míru na Blízkém východě? Tyto otázky vyvolává dlouho očekávaný projev, ve kterém americký prezident George Bushe nastínil svou vizi budoucího soužití mezi Izraelem a Palestinci. ?Vyzývám palestinský lid, aby si zvolil nové vůdce nezkompromitované terorismem. Vyzývám je k vytvoření funkční demokracie založené na toleranci a svobodě,? prohlásil v pondělí George Bush, a dodal: ?Až bude mít palestinský lid nové vůdce, nové instituce a nová bezpečnostní uspořádání se svými sousedy, pak Spojené státy podpoří vznik palestinského státu.?

Z demokratických voleb vzešlé nové vedení, které se distancuje od terorismu, skoncuje s korupcí, vypracuje ústavu a přistoupí k reformě justice a bezpečnostních služeb. To jsou podle Bushe podmínky, jejichž splnění by umožnilo, aby v průběhu 18-ti měsíců vznikl provizorní palestinský stát. Také Izrael musí být podle šéfa Bílého domu připraven v zájmu mírového soužití s Palestinci k odvážným krokům: Konkrétně k zastavení výstavby dalších židovských osad na okupovaných palestinských územích a ke stažení svých vojenských jednotek na pozice, které zaujímaly před vypuknutím palestinského povstání v září roku 2000.

Izrael a definitivní palestinský stát by vedle sebe mohly existovat v horizontu tří let. Bush zdůraznil, že už zmíněné přechodné období by sloužilo k jednání o vyřešení všech sporných otázek, z nichž klíčové jsou hranice palestinského státu, status Jeruzaléma a návrat palestinských uprchlíků. ?Trvalá okupace palestinských území ohrožuje identitu Izraele a jeho demokratický charakter. Stabilní a mírový palestinský stát je nezbytnou podmínkou pro dosažení bezpečnosti, po které Izrael touží,? prohlásil v této souvislosti americký prezident.

Všeobecně je Bushův projev interpretován jako nepřímý apel, aby Palestinci svou budoucnost nespojovali s dosavadním předsedou palestinské samosprávy Jásirem Arafatem. Ten se omezil pouze na prohlášení, že projev amerického prezidenta považuje za ?důležitý příspěvek k míru na Blízkém východě?. Detailnější komentáře nechal na svých spolupracovnících. ?Prezident Arafat je připraven zúčastnit se voleb a podrobit se zkoušce, zda mu lid chce dát důvěru či nikoli. Vzhledem k tomu, že prezident Bush tolik mluvil o demokracii, zcela určitě nepodnikne krok proti demokracii, pokud Palestinci opět prezidenta Arafata demokraticky zvolí,? prohlásil Arafatův poradce Nabíl Šás. Na mezinárodní scéně vyvolalo Bushovo vystoupení vesměs příznivé reakce. Vysoký představitel Evropské unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana prohlásil, že patnáctka se Spojenými státy sdílí tentýž základní cíl: mírovou koexistenci židovského a palestinského státu podmíněnou ukončením okupace a terorismu. Bushův plán ocenil také generální tajemník OSN Kofi Annan. Zdůraznil ale, že Arafat je demokraticky zvoleným vůdcem a je jen na palestinském lidu, koho si za svého budoucího vůdce vybere. V podobném duchu reagoval i egyptský prezident Husní Mubarak. Bushův projev označil za ?zcela vyvážený? a prohlásil, že podpoří-li jeho návrh Palestinci, podpoří ho i on sám.

Problém je, že v ústředním bodě svého plánu, tedy požadavku na změnu palestinského vedení, musí Bush hodně spoléhat na podporu arabských spojenců. Reakce egyptského prezidenta přitom naznačuje, že státy jako Egypt, Jordánsko a Saúdská Arábie zřejmě nebudou příliš horlivými advokáty demokratizace palestinských institucí. Konečné slovo však mají Palestinci. Pokud i přes jasně deklarovanou podporu palestinské státnosti a příslib hospodářské pomoci ze strany Spojených států zvolí v příštích volbách dosavadní vůdce, stane se iniciativa amerického prezidenta dalším v řadě dobře míněných, avšak nikdy nenaplněných mírových plánů pro Blízký východ.

rse@rozhlas.cz