NASA staví maketu nové kosmické lodi

16. leden 2006

V lednu to bylo dva roky, co prezident Bush vyhlásil novou kosmickou strategii USA: do roku 2020 se vrátit na Měsíc, postavit tam stálou základnu a využít ji pro ověření technologií i přípravu na lety k Marsu a dál. Minulý rok americká kosmická agentura NASA zveřejnila koncepci nové kosmické lodě, která má tato cíle splnit.

V současnosti v houstonském Johnsonově kosmickém středisku vzniká její trojrozměrný model ve skutečném měřítku. "Přestože dnes konstruktéři na počítačích pracují s trojrozměrnými objekty, ani dnes se neobejdeme bez tradičních modelů," uvádějí Jeff Cox, hlavní inženýr projektových prací na kokpitu lodi. "V každém stádiu práce na počítačích se objeví něco, co je třeba ověřit ve skutečnosti. Lidský mozek potřebuje fyzickou přítomnost uvnitř reálného prostoru, aby získal ten správný cit, co má být na kterém místě."

Technici dokončují plášť modelu kabiny

Nová kosmická loď známá pod označením CEV (Crew Exploration Vehicle) se podobá někdejší lunární lodi Apollo, má však čtyřikrát větší objem. Její interiér musí umožnit přestavbu do několika konfigurací, protože pro lety k Měsíci se počítá se čtyřčlennými posádkami, k Marsu s šestičlennými. Pro některé lety (zejména k Mezinárodní kosmické stanici) se nevylučuje ani trojsedadlové uspořádání. Maketa ve skutečné velikosti proto poslouží především k vyzkoušení polohy sedaček a ovládacích panelů pro všechny varianty. Konstruktéři na ní také najdou nejlepší místa pro zásoby, náklad, počítače a další techniku.

V Johnsonově kosmickém středisku vzniká maketa kosmické lodi CEV v měřítku 1:1

Vedoucí představitelé NASA přiznávají, že poučeni raketoplány se rozhodli vsadit na jistotu, a proto zvolili koncepci nápadně podobnou Apollu. Šéf agentury Michael Griffith to komentoval slovy: "Můžete si to představit třeba jako Apollo, které bralo anabolika."

Vnější podobnost s Apollem ovšem neznamená, že uvnitř nebudou technologie na úrovni 21. století. Některé prvky mají být opakovaně použitelné a palivem se má stát metan, který je nejen ekologický, ale jednou jej snad půjde vyrábět i přímo na Marsu. Velitelský modul CEV také nebude jako zdroj energie používat palivové články, které málem zahubily Apollo 13, ale solární fotovoltaické panely. Její maximální průměr bude 5,5 metru a hmotnost 25 tun. Pro let k Měsíci (na rozdíl od Apolla) bude třeba dvou nosných raket: jedna vynese CEV, druhá lunární modul. Spojí se na oběžné dráze kolem Země - a pak už bude scénář podobný, jako před více než 30 lety. Jako termín návratu na Měsíc se dnes nejčastěji udává rok 2018.

Tak bude vypadat skutečná CEV
autor: Jan Novák
Spustit audio

Více z pořadu