Náměty na summitu Evropské unie v Portugalsku

11. prosinec 2000

Nedaleko portugalského města Porto se v pondělí sešli nejvyšší představitelé 15ti členských zemí Evropské unie. Jejich letošní letní dvoudenní pracovní schůzka se koná na závěr půlročního předsednictví Portugalska a těsně před tím, než předsednickou funkci převezme 1. července Francie.

Hlavním tématem tohoto setkání evropských státníků by měla být otázka dalšího rozšíření Evropské unie směrem na východ, o bývalé komunistické státy sovětského bloku. Mělo by se hovořit zejména o vnitřních reformách Evropské unie, které mají předcházet přijetí nových členů.

Strukturální reformy Evropské unie připravují už několik let delegáti členských zemí na tak zvané mezivládní konferenci, která by měla dospět k definitivním závěrům ještě v letošním roce, během předsednictví Francie. Pak teprve bude jasné, jaké institucionální reformy Evropská unie v nejbližších letech zavede: konkrétně, jak se bude organizovat "reprezentace" členských zemí v nejvyšším výkonném orgánu unie, Evropské komisi a dále jaká "hlasovací práva" budou mít zástupci jednotlivých zemí v tomto orgánu a do jaké míry bude omezeno jejich právo veta.

Předpokládá se, že francouzský prezident Jacques Chirac potvrdí v portugalském Portu odhodlání Francie dovést mezivládní konferenci co nejdříve ke zdárnému konci. Pokud se to Francii podaří, proces rozšiřování Evropské unie bude pak moci pokračovat podle dosavadních představ. Kdyby tomu tak ale nebylo, kandidátské země, zvláště Maďarsko a Polsko, by to zřejmě považovaly za těžkou ránu vůči sobě. A pocitům zklamání by se jistě nevyhnula ani Česká republika, která je zatím stále ještě v první skupině kandidátů na členství.

Nejvyšší představitelé 15ti členských zemí Evropské unie ale nebudou v Portugalsku diskutovat jen o rozšiřování na Východ. Předpokládá se, že také formálně schválí přijetí Řecka za člena měnové unie, která tak obsáhne 12 evropských států, v nichž se má používat Euro jako společná měnová jednotka. Řecko nedokázalo původně splnit přísná ekonomická kritéria pro přijetí do zóny Euro, ale nyní je, podle vyjádření evropského komisaře pro ekonomickou a měnovou politiku, splnilo.

Přestavitelé evropské patnáctky dále dostanou v Portugalsku zprávu o tom, jak pokračuje příprava společné evropské vojenské brigády rychlého nasazení, která má začít působit v roce 2003 nezávisle na jednotkách organizace NATO. Podnět k jejímu zřízení daly loňské zkušenosti Severoatlantické aliance z vojenské intervence v Kosovu, kdy se dost markantně projevilo zaostávání všech evropských armádních sil za jednotkami Spojených států. Budoucí Evropská jednotka rychlého nasazení o síle asi 60ti tisíc mužů by měla sloužit k řešení evropských krizí, do nichž nechtějí být zapleteny Spojené státy.

Pozornost médií na schůzce v Portugalsku nepochybně upoutá výměna názorů evropských politiků na eventuální zrušení sankcí vůči Rakousku, které Evropská unie uvalila letos v únoru, když se náhle do rakouské vlády dostala extrémně pravicová strana pana Haidera. Zástupce Finska nedávno navrhl, aby Evropská unie sankce vůči Rakousku zrušila, ale portugalský mluvčí řekl, že se v tomto ohledu nepřipravuje "žádná nová iniciativa" a podotkl, že některé evropské státy, zejména Francie a Belgie, jsou rezolutně proti rušení sankcí.

Uplynulé půlroční předsednictví Portugalska v Evropské unii se považuje za úspěšné, i když nijak nevybočilo z řady běžné evropské politiky. Analytik evropského Centra po politická studia v Bruselu, Jürgen Nunes Ferrer o tom našemu zpravodaji řekl:

"Portugalci se velmi vážně soustředili na některé základní věci, jako je hospodářský růst a zlepšování evropské konkurence schopnosti, změny sociálních struktur a pokusy o větší hospodářskou integraci." Podle analytika Ferrera to byly praktické, ale ne příliš viditelné úkoly. Nastávající francouzské předsednictví Evropské unie bude prý nejspíše jiné a Francie se možná pokusí řešit některé principiální otázky, zejména otázku, jak má Evropská unie vypadat v budoucnosti, po svém rozšíření.

I taková diskuse se může v Portugalsku objevit. Německý ministr zahraničí Joschka Fischer například nedávno hovořil o možnosti vybudovat v budoucnu federální evropský stát. To by měl být podle jeho názoru dlouhodobý cíl Evropské unie. Francouzský ministr financí Laurent Fabius později označil Fischerovy myšlenky za "důležité a velmi zajímavé". Jak víme, Francie a Německo představují dohromady nejsilnější složku mezi původními členy Evropské unie a jejich iniciativy mívají obvykle také největší význam. Bude zajímavé sledovat, zda teď dají impuls k těsnější integraci "vnitřního jádra" unie a tím i k novému rozdělení Evropy na státy, které se velmi rychle vzájemně propojují a na ty ostatní, k nimž patří i kandidáti z bývalých komunistických zemí.

autor: Jan Bednář
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.