Nakreslená nanovlákna
Překvapivě jednoduchou a levnou metodu výroby nanovláken představili vědci z Illinoisské univerzity. V principu připomíná kreslení inkoustem, lze s ní ale namalovat trojrozměrné struktury.
Nanovlákno se v tomto případě vyrábí z roztoku. Ze zásobníku se kapalina dostává do pipety, jejíž ústí má zhruba 100 nanometrů v průměru. Pipeta funguje podobě jako hrot inkoustového pera. Při kontaktu s podložkou se z ní uvolní malé množství kapaliny, které okamžitě zaschne, a založí tak budoucí nanovlákno. Pak už stačí pipetu za přesně daných podmínek od podložky oddálit. Kapalina se uvolňuje z pipety, rozpouštědlo se odpařuje a zůstává pevné nanovlákno.
Při experimentech vzniklo popsanou metodou nanovlákno dlouhé 16 milimetrů. Zdokonalený stroj s plynulým odvíjením na cívku následně podle zprávy zveřejněné v časopise Advanced Materials vyrobil 40 centimetrové kompaktní vlákno. Kombinace většího počtu psacích hrotů znamená další rozšíření možností v podstatě jednoduché metody. Paralelně takto jde nakreslit i poměrně složitá nanostruktura, složená z více vláken.
Možnosti aplikace jsou široké, od propojování různých elektronických jednotek až po výrobu nanokonstrukcí, které se uplatní v biologii či medicíně. Nanovlákna vyráběná touto technologií mohou navíc propojovat nanosvět s mikrosvětem.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
