Najdou si Češi cestu do pasivního domu?
Už za několik týdnů, od jara letošního roku, se zájemci mohou hlásit do nového programu Zelená úsporám. Začít připravovat přihlášku je nutné ovšem už teď, abyste splnili požadavky výzvy Zelená úsporám. Stát tak podporuje výstavbu nízkoenergetických staveb a rekonstrukce stávajících, energeticky náročných domů.
Pasivní jen podle účtů
Pasivní domy v České republice se od ostatních nijak výrazně neodlišují, uživatelé to poznají je na účtu za energie. „Za celý dům se vydávají ročně řádově tisícikoruny,“ říká Stiva Jokeš představitel společnosti, která se na pasivní domy specializuje. „My používáme otevíratelná okna, což v zahraničí není běžné. Dalším rozdílem je teplovodní topení, které znamená, že větrání domu neovlivňuje proudění vzduchu,“ vysvětluje Stiva Jokeš, podle kterého při běžném větrání spotřeba naroste minimálně. Domy se staví podobně jako dřevostavby, a tak dokáží zapadnout do běžné zástavby.
V průměrně velkém domě s plochou kolem 150 m2 vyjde roční spotřeba na vytápění, pasivní chlazení, ohřev teplé vody a vaření zhruba na 8000 korun. „Co netýče nákladů při výstavbě, tak jsme se dokázali dostat na cenu srovnatelnou cenovou hladinu jako u běžných domů,“ vychvaluje si Stiva Jokeš a jeho slova potvrzuje i říká Petr Holub ze Šance pro budovy. „Říká se, že vícenáklady u pasivního domu jsou do pěti procent, ale pokud ho srovnáme s kvalitně postaveným domem, tak prakticky žádné vícenáklady nejsou.“
Lidé, kteří se rozhodnou postavit dům v pasivním standardu navíc od dubna mohou dosáhnout na dotaci z programu Nová zelená úsporám. „Půjde především o výstavbu rodinných domů v pasivním standardu. Bohužel stále není možné žádat o podporu při nákupu bytů v pasivním standardu,“ dodává Petr Holub ze Šance pro budovy.
Je pasivní udržitelný?
Udržitelnost by se dala definovat jako nesobecký rozvoj naší společnosti ve jménu potřeb budoucích generací a při zachování stavu přírody i stávajícího ekosystému. A kdo by více měl hledět na udržitelnost, než stavebnictví. Spotřebuje totiž 40% veškeré energie, vyprodukuje stejné procento skleníkových plynů a s pevnými odpady je to stejné.
Co je pasivní dům. Parametry pasivního domu stanoví příslušný státní norma. Roční potřeba tepla na vytápění: potřeba tepla na vytápění < 15 kWh na m² obytné plochy stavby za rok. Primární energetická potřeba všech energií bez rozdílu účelu < 120 kWh na m² obytné plochy
„Je potřeba zhodnotit spotřebu materiálu pro výstavbu pasivního domu a také zatížení životního prostředí při jeho výrobě. A existuje řada dalších aspektů, které je třeba zhodnotit,“ upozorňuje udržitelnost u výstavby pasivních domů Petr Hájek ze Stavební fakulty ČVUT v Praze. Jedním dechem ale doplňuje, že rozhodně nechce tvrdit, že výstavba pasivních domů je chybou. Při hodnocení kvality domu se totiž musí hodnotit třeba i demolice domu po skončení jeho životnosti a také přínos pro okolí domu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
