Náhrada vyhubených druhů

24. září 2010
Logo|foto:Český rozhlas

Američtí bizoni na Sibiři? Afričtí sloni v Severní Americe? Pštrosi na Novém Zélandu? Každý z těchto nápadů vypadá, jako kdyby jej zplodila hlava zoologického nedouka. Ve skutečnosti se vysazením živočichů daleko mimo jejich domovinu zcela seriózně zabývají přední světoví odborníci.

Třicet bizonů odchycených na kanadském Jelením ostrově bylo vyloženo v Jakutsku na severu Sibiře a mají se stát základem tamějšího stáda. Ruští vědci si od bizonů, zdivočelých koní a dalších velkých býložravců slibují obnovu původních travnatých porostů, po kterých se ještě před několika tisíci roky proháněli mamuti a další velká pravěká zvířata. Když přišli na Sibiř lovci, velkou zvěř vyhubili a vyvolali tak zásadní změnu rostlinstva. Travnaté "mamutí stepi" nahradila buď lesnatá tajga nebo tundra pokrytá mechy a lišejníky.

Zkušenosti z jiného konce světa naznačují, že to není tak úplně nesmyslný nápad. Na souostroví Maskarény v Indickém oceánu vysadili vědci místo vyhubených druhů místních želv jejich blízké příbuzné z ostrova Aldabra. Trochu se přitom obávali o místní flóru. Záhy se ukázalo, že původní rostliny jsou před želvami v bezpečí. Mladé rostlinky byly dobře adaptovány proti okusu původními druhy a vzdorují i novým želvím přistěhovalcům. Ještě celkem nedávno nedělil gepardy a vidlorohy Atlantik. Oba druhy žily v Severní Americe a evolučně spolu soupeřily plné 4 miliony let. Před 15 000 roky přišli do Nového světa první lidé a zasáhli do jejich soužití. Vyhubili celou řadu živočichů, kteří s dramatickou změnou klimatu na konci ledových dob beztak prožívali krušné chvilky. Z americké přírody zmizeli mamuti, divocí koně, velbloudi, lvi. Smutný konec potkal i gepardy. Vidloroh evolučně osiřel. Nyní vědci spřádají ambiciózní plány na návrat velkých zvířat do Severní Ameriky. Doufají, že zabijí dvě mouchy jednou ranou. Nahradí vyhubené mamuty asijskými a africkými slony, vyhubené koně zebrami a divokými osly. Do Ameriky by se mohli stěhovat i lvi, gepardi, tygři či levharti. Vyhynutím ohroženým zástupcům africké a asijské fauny by se tak dostalo nové domoviny, kde by měli šanci přežit. Americká příroda by získala zpět ztracené velké savce. Svého "soupeře" by se mohl dočkat i "osiřelý" vidloroh.

Volání po náhradě vyhubených velkých zvířat jejich přežívajícími příbuznými druhy zaznívají stále častěji. V loňském roce představila skupina špičkových biologů na stránkách prestižního vědeckého týdeníku Nature projekt na "zazvěření" Severní Ameriky. Teď se k témuž tématu vrátil článek Henryho Nichollse v neméně prestižním vědeckém časopise PLoS Biology. Zdaleka ne všichni biologové sdílejí nadšení z projektů na introdukci cizích druhů. Ambiciózní plány narazily na kritiku početné skupiny oponentů. "Podmínky, za jakých mohli velcí obratlovci sehrávat v ekosystémech svou pozitivní roli, jsou pryč," říká americký ekolog Neo Martinez. "Neznáme ty ekosystémy tak dobře, abychom odhadli, co se po vysazení cizích druhů stane. Zkušenosti z podobných projektů nejsou nejlepší." Jeden z protagonistů "zazvěření" Severní Ameriky velkými asijskými a africkými savci Josh Donlan z Cornell University ale namítá: "Určitě o tom musíme vážně uvažovat. Když se ukáže, že pácháme více škod než užitku, tak jednoduše přestaneme. Nejhorší, co můžeme udělat, je, že nebudeme dělat vůbec nic."

Spustit audio
Jak nás naladíte na DABu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.