Náboženství Etiopie: rastafariánské hnutí
Na závěr našeho krátkého seriálu o náboženstvích Etiopie se budeme zabývat hnutím, které sice nemá své kořeny přímo v Etiopii, ale přesto je s touto zemí úzce spojeno skrze osobu posledního etiopského císaře, Haile Selassieho I. Jedná se o rastafariánství, jež má svůj počátek ve třicátých letech minulého století na Jamajce.
Toto hnutí výrazně čerpá z učení jamajského žurnalisty, podnikatele a bojovníka za práva černochů Marcuse Garveyho (1887-1940). Ten v roce 1914 založil Universal Negro Improvement Association - organizaci, jejímž cílem bylo sjednotit všechny lidi afrického původu na jejich domovském kontinentu a ustavit nad nimi svrchovanou černošskou vládu. Podle Garveyho běloši rozptýlili Afričany po celé zemi, a tím jim znemožnili jakoukoliv politickou organizaci. Vštěpili jim rovněž otrockou mentalitu, jíž se musí zbavit tak, že rasistické názory bělochů postaví na hlavu - černé rase má pomoci přesvědčení o vlastní nadřazenosti.
Na počátku dvacátých let Garvey vyslovil proroctví: "Upřete své oči na Afriku. Korunovace krále bude znamením, že se blíží vaše vykoupení." Když byl v roce 1930 za císaře starodávné habešské (etiopské) monarchie korunován kníže (ras) Tafari Makkonen, jenž přijal oficiální jméno "jeho výsost Haile Selassie I., král králů, pán pánů, vítězný lev kmene Juda, výhonek Davidův", mnozí američtí černoši to pochopili jako naplnění Garveyho proroctví.
Vystoupili první rastafariánští kazatelé a začaly se ustavovat první skupinky věřících, jež Haile Selassieho považovaly za vtělené božství zvané Jah (čti "džá") a za černého Mesiáše, jenž přišel na svět, aby je přivedl na zaslíbenou horu Sión v Africe a bojoval proti utiskovatelským politickým strukturám, ztotožňovaným s biblickým Babylónem. Málo záleželo na tom, že Marcus Garvey Selassieho neměl moc v lásce a že sám veliký císař se na rastafariány díval jen s víceméně zdvořilým zájmem, nikdy se k otázce svého božství nevyjádřil a až do smrti zůstal zbožným věřícím etiopské ortodoxní církve.
Rastafariáni mají svůj vlastní posvátný text zvaný Holy Piby. Uznávají také Bibli a etiopskou královskou genealogii Kebra Nagast. Nejsou vůbec organizováni a náboženství nemá žádné oficiální struktury. Je proto poměrně těžké uvést i jen základní obecně platné doktríny. Kromě Selassieho božství rastafariáni věří v nadřazenost černé rasy (tento rys v dnešní době výrazně ustupuje) a v návrat do své africké pravlasti. Hřeben, nůžky a břitvu považují za "babylónské" vynálezy, proto se vůbec nestříhají a nosí copánky zvané dreadlocks. Ty mají být charakteristickým rysem odlišujícím černou rasu od bělochů a mají připomínat hřívu lva - Haile Selassieho. Jsou také vyjádřením návratu k přírodě a odkazem na tzv. nazorejské sliby v Bibli: nestříhat si vlasy se zavázal také slavný Samson. Při meditaci rastafariáni užívají marihuanu. Pro její konzumaci nalézají argumenty už v Bibli (např. v Genesis 3,18: "Budeš jíst polní byliny," a jinde). Marihuana je přibližuje k Bohu a očisťuje jejich duši. Vůbec se nediví tomu, že její užívání ve většině zemí není legální, přesně to totiž zapadá do charakteristiky represivních "babylónských" struktur.
Až do poloviny šedesátých let omezovali rastafariáni svoji působnost jen na Jamajku. Přestože hlásali osvobození od koloniálního jařma, jamajský režim ohrozit nedokázali. Jejich nenásilné protestní pochody byly mnohokrát krvavě potlačeny.
Když v roce 1966 Haile Selassie navštívil Jamajku, na letišti na něj čekalo víc než sto tisíc rastafariánů. Císař ze strachu před rozvášněným davem odmítal vystoupit z letadla. Svolil až na naléhání jednoho z ideových vůdců hnutí Mortima Planna, jemuž se podařilo nadšený dav utišit a tím císaře uklidnit. Stalo se tak 21. dubna a tento den je pro rastafariány významným svátkem. Haile Selassie se během své návštěvy střetl s několika představiteli nového náboženství. Vyzval je, aby se zaměřili nejprve na osvobození jamajského lidu a teprve posléze na přípravu přesídlení do Etiopie. Císař udělal velký dojem také na Ritu Marleyovou, jež pak k rastafariánství přivedla svého manžela, reggae hudebníka Boba Marleyho. Jeho duchovním učitelem se stal už zmiňovaný Mortimo Planno, jenž zůstal jedním z nejváženějších rastafariánů až do své smrti v březnu letošního roku.
Asi nejdůležitější událostí pro rastafariánské hnutí byla nevyjasněná smrt Haile Selassieho I. v srpnu 1975. Spekulovalo se o tom, že císař - rok předtím sesazený marxistickým pučem - byl udušen poduškou. Hnutí se dostalo do hluboké krize. Rastafariáni si Selassieho smrt až dodnes vysvětlují různými způsoby. Někteří tvrdí, že jeho smrt byla zinscenována a Selassie dále žije v skrytu; jiní ji přijali jako nutnost. Bůh již není na zemi přítomen fyzicky, ale jen jako všudypřítomný duch.
V sedmdesátých letech se značně rozšířila jamajská diaspora v USA a rastafariánství proniklo také do Ameriky. Záhy došlo v hnutí ke značné sekularizaci. V mnoha případech se propojení s náboženskou doktrínou oslabilo a z rastafariánství se stala spíš věc životního stylu nebo módního image. Dnes žije na světě asi milion rastafariánů, o mnoho početnější jsou ale zástupy těch, jež si upletou dredy a na batoh připnou červeno-žluto-zelenou trikoloru. Přitom nevědí, za co rastafariáni bojovali a čemu věří. Neviditelná ruka trhu, zdá se, nemilosrdně sahá také do sféry náboženství.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
