Mormonští cvrčci

Řeč bude o tzv. mormonských cvrčcích, což jsou ve skutečnosti velké, téměř osmicentimetrové, nelétavé kobylky druhu Anabrus simplex. Vyskytují se na západě Severní Ameriky a za normálních okolností žijí v nízkých hustotách. Jejich oblíbeným biotopem jsou louky a pastviny.

Samičky mají na rozdíl od samců poslední zadečkové články prodloužené v kladélko, které jim umožňuje ukrývat vajíčka do vlhké půdy.

Jednou za čas se ale jedinci v populaci přemnoží a vydají se na pochod za potravou. Hladové kobylky preferují zdroje potravy bohaté na bílkoviny a sůl. Například tedy semena rostlin nebo mršiny. Pokud je těchto zdrojů nedostatek, začnou se kobylky požírat navzájem.

Protože tyto velké kobylky neumí létat, pochodují krajinou rychlostí asi 2 km za den. Jejich hejno může být dlouhé až 10 km a hustota jedinců v něm se pohybuje okolo 100 kobylek na m2. Na rozdíl od jiných druhů žravých kobylek však nepůsobí tak velké škody. Neničí totiž všechny rostliny v krajině. To, že je zajímají především bílkoviny a sůl, dokázali Stephen Simpson z Univerzity v Sydney a Greg Sword z amerického ministerstva zemědělství, kteří jim do cesty umístili různé vzorky potravy.

Proč se ale kobylky vydávají na cestu za novou potravou společně, když jim při tom hrozí nebezpečí sežrání jiným jedincem vlastního druhu? Pohyb ve velkém skupině je totiž výhodnější co se týče napadení hmyzožravými predátory. Kanibalismus, i když ho my lidé nevnímáme příliš pozitivně, umožní silnějším kobylkám využít dostupné zdroje potravy a dostat se do příznivějších oblastí.

Název mormonský cvrček vznikl v době, kdy byla založena první mormonská vesnice v Utahu. Tehdy napadli úrodu nových obyvatel právě mormonští cvrčci. Před hladomorem je prý zachránili racci, kteří se přemnoženým hmyzem živili.