Mikroskopické fosilie hovoří o klimatu

Holandští vědci spolu s německými kolegy z Universität Bremen vyvinuli zcela nový způsob rekonstrukce údajů o povrchových teplotách půdy v dávné minulosti. Metodu založili na zkoumání fosilií půdních bakterií. Tyto mikroorganismy totiž upravují molekulární složení svých buněčných stěn tak, aby co nejlépe vyhovovalo tepelným podmínkám prostředí. Podle výsledků molekulární analýzy buněčných stěn se proto dá odhadnout, jaká teplota půdy panovala v období života příslušné bakterie. Podobný přístup je možné využít i ke stanovení teploty povrchových vrstev oceánu - s tím rozdílem, že analýza vyžaduje místo půdních bakterií mikroskopické mořské řasy.

Ze sedimentů v náplavech afrického Konga vědci získali fosilie jak mořských řas, tak i půdních bakterií. Analýza těchto vzorků ukázala, že teplota půdy tropické Afriky a oceánu kolem ní se v průběhu uplynulých 25 000 let výrazně lišila. Teplota na pevnině byla oproti současnému průměru nižší o 4 stupně Celsia, zatímco oceán byl chladnější pouze o 2,5 stupně Celsia. Kvůli tomuto rozdílu byla v minulosti tropická oblast Afriky mnohem sušší než dnes.