Mávali na ni a troubili, expedice Tatra se vrátila po třech letech. Přivezla přes 100 hodin filmu
Desítky zemí, desetitisíce kilometrů. Na přelomu dubna a května 1990 se expedice Tatra konečně vrací po více než třech letech na cestách domů, do Československa. Lidé v autech na známou stříbrnomodrou Tatru 815 GTC troubí a mávají jí. Co všechno přivezla ze své výpravy domů?
Je zhruba půl roku po sametové revoluci. Pro kameramana a vedoucího výpravy Jiřího Stöhra to není poprvé, co události doma prošvihl. Už s expedicí Lambaréné v roce 1968 zmeškal na cestách pražské jaro. Skoro by se zdálo, že když někdo vyjede s tatrovkou do světa, doma se něco stane. A ono to asi není jen zdání…
„U tatrováckých expedic je to do jisté míry příznačné, protože inženýři Hanzelka se Zikmundem se také vraceli do jiné doby, než v jaké vyjeli. Stejně tak to platilo i v případě doktora Bauma a stejně tak to vlastně platilo i pro expedici Tatra kolem světa,“ říká Josef Kasperkevič, předseda spolku Tatra Heritage.
Zmiňovaný doktor Baum se totiž s tatrovkou vrátil dva dny před vznikem Protektorátu Čechy a Morava. Jiří Hazelka a Miroslav Zikmund ze své první cesty do Afriky a Jižní Ameriky přijeli až po komunistickém převratu v únoru 1948. Expedice Tatra kolem světa se vrátila až po pádu komunistického režimu.
„Demokracii lidé vítali skutečně bouřlivě. Expedice vyrazila, aby reprezentovala nejen výrobek kopřivnické automobilky, ale také jakési hodnoty a styl života v tehdejším Československu, který byl v době návratu už zkrátka překonán. I to zřejmě expedici zpětně vzato příliš nepomohlo,“ míní Kasperkevič.
Souhlasí s ním Martin Zikmund, zakladatel stránek TatraKolemSveta.cz, kde shromažďuje veškerý materiál, který po výpravě zbyl. Změna režimu měla podle Zikmunda obrovský vliv na to, co se nakonec z expedice dostalo k široké veřejnosti.
„Nikdo v té době už od nich radši nic nechtěl. Jak jsme všichni byli ‚hurá kapitalismus', tak jsme tyhle věci odsunuli a spíš jsme to chtěli zašlapat a zapomenout, než abychom si připomínali něco, co vyrazilo do světa ještě za socialismu,“ říká.
Přes 100 hodin filmu
Tady je nutné zmínit, že tým složený Jiřím Stöhrem neměl žádné politické ambice – z Prahy s ním vyrážel ještě fotograf a novinář Petr Bárta, geolog a pilot rogala František Jeniš a tlumočník a navigátor Stanislav Synek. Řidiči se vystřídali v Brazílii – Dalibor Petr jel první část expedice, Karel Valchař druhou. Oba dva na výpravu nominoval státní podnik Tatra Kopřivnice. V Číně se k výpravě přidal pracovník výzkumu a zkušeben motorů v Tatrovce Aleš Novák.
Jak už bylo řečeno, v Africe expedice prošvihla sametovou revoluci a Petr Bárta se v knize o expedici zmiňuje, že už tehdy, koncem roku 1989, přestávají noviny o výpravě psát a rozhlas a televize vysílat.
„Tatra kolem světa neměla po revoluci vůbec otevřené dveře do televize, spíš naopak výrazně přibouchnuté. Pan Jiří Stöhr dal po návratu dohromady dva celovečerní filmy, které bohužel nikdy nebyly odvysílané ani v televizi, ani v kině. Byla to jedna z posledních zakázek pro filmové studio Barrandov, ale zjevně nebyla vůle ani prostor,“ přibližuje dobové okolnosti Zikmund. Expedice přitom přivezla ze světa přes 100 hodin filmu.
Josef Kasperkevič dodává, že právě absence jakéhokoli hmatatelného nebo audiovizuálního výstupu, který by se dostal k lidem, je pro expedici největším handicapem. Na internetu je k dohledání pouze torzo obou snímků a Martin Zikmund připomíná, že originál má mimo jiné uložený Národní filmový archiv. Po výpravě zbyly také čtyři knihy a obsáhlý fotografický materiál.
„Já jsem se k němu dostal díky paní Jarce Bártové, manželce Petra Bárty, který zemřel a po kterém zbylo ohromné množství diapozitivů. Paní Bartová mi je postupně předává. Ještě nemám úplně všechny, ale už jsou jich desítky,“ poznamenává Zikmund.
Zájem o fotografie, videa, vlastně jakoukoli zmínku o expedici Tatra kolem světa podle něj ukazuje, že se na výpravu nezapomnělo a že i více než čtvrt století poté má smysl si ji připomínat. Třebaže na začátku byl jen ten obyčejný nápad podívat se do světa. Ale jak Petr Bárta ve své knize píše:
„Zárodky velkých i nicotných věcí si jsou podobné. Nelze je rozlišit. Snad proto je také život velké dobrodružství.“
Příspěvek je součástí seriálu Vědeckých dobrodružství na Českém rozhlase Plus, v nichž na expedici Tatra kolem světa vzpomínají v exkluzivních rozhovorech její účastníci.
Archivní fotografie využité v tomto článku poskytl Martin Zikmund, který dochované materiály z expedice shromažďuje v rámci projektu TatraKolemSveta.cz.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.