Marsovský robot na Kanárských ostrovech

Každý, kdo někdy navštívil sopečnou kalderu obklopující gigantický vulkán Pico del Teide, asi rád potvrdí, že krajina se obrázkům zaslaným sondami z Marsu velmi podobá. Rudé a černé skály lemované pásy barevného písku a lávy, neprostupná bludiště roklí z křehkého sopečného skla, vulkanické pumy velké jako rodinný dům a nad tím "kosmicky" tmavomodrá obloha - to vše atmosféru rudé planety sugestivně evokuje. Není divu, že pro testování mechanických schopností roveru si vědci vybrali právě tato místa. Šestikolové elektricky poháněné vozítko z lehkých slitin v současnosti prověřují především z hlediska spolehlivosti, pevnosti a jízdních vlastností v náročném terénu.

"Jsem nadšený, za posledních dvanáct měsíců jsme udělali velký kus práce," říká temperamentní vedoucí projektu marsovského roveru Lester Waugh. "Ještě sice hodně zbývá udělat, máme ale před sebou dost času."

Rover ExoMars po přistání na rudé planetě sjíždí z rampy přistávacího modulu|foto: ESA

Hlavním cílem mise ExoMars je pátrání po vodě a stopách života na Marsu. Výprava se bude skládat ze dvou základních prvků. Prvním bude komunikační satelit kroužící na oběžné dráze kolem Marsu, druhým robotické vozítko (rover) o hmotnosti 200 kilogramů. Přístroj, který je nyní testován na Tenerife, představuje jen mechanickou a řídicí část, v konečné podobě přibude ještě vlastní vědecké vybavení robota. Ponese aparaturu zvanou Pasteur Scientific Payload, což není nic jiného než velmi dobře zařízené geologické a biologické pracoviště. Jeho součástí bude například multispektrální stereoskopická kamera, geologický radar určený pro hledání hlubinných zásob vody, vrtná sonda schopná odebírat horniny z hloubky až dva metry a sada spektroskopů.

Získané vzorky budou přímo na palubě upravovány do podoby mikroskopických preparátů, snímány optickým mikroskopem a záběry odesílány na Zemi. Nechybí ani baterie přístrojů pro zjišťování přítomnosti organických látek - pokud na trase roveru existuje nebo někdy v minulosti existoval život, při této expedici by neměl uniknout pozornosti vědců.

Loni v létě úspěšně prošel pozemskými testy na chilské náhorní planině Atacama klíčový vědecký nástroj této výpravy - zařízení Mars Organic Analyzer (MOA). Zařízení MOA kombinuje několik velmi citlivých postupů, jimiž chtějí vědci prokázat případnou přítomnost aminokyselin v marsovských půdách. Umí detekovat nepatrná množství těchto látek jak v jejich pravotočivé, tak i levotočivé podobě, což má pro hledání života velký význam, protože na Zemi tvoří organismy pouze levotočivé aminokyseliny. Zvolené postupy jsou 100- až 1000krát citlivější než ty, které pátraly po známkách života na Marsu z palub sond Viking v 70. letech minulého století. Protože aminokyseliny představují základní stavební jednotky bílkovin, a tedy i veškerého pozemského života, znamenalo by jejich nalezení na Marsu přelomový objev.

Orbiter mise ExoMars|foto: ESA

Na palubě roveru ExoMars má být MOA součástí většího komplexu experimentů Mars Organic Detector hledajících život. Celkový náklad vědeckého záření pro hledání života bude mít hmotnost 40 kilogramů. Mise ExoMars přijde evropskou kosmickou agenturu ESA na 400 milionů liber. Připravované expedice by měla být jakýmsi reparátem prvního neúspěšného pokusu o přistání Evropanů na Marsu - britského modulu Beagle 2, který zmizel v roce 2003. Je součástí širšího programu výzkumu sluneční soustavy s názvem Aurora. Jeho vyvrcholením by mělo být přistání člověka na Marsu během příštích 30 let.

Logo|foto:Český rozhlas