Lord Robertson byl v Praze spokojen

Nechyběly často kritické a více či méně informované úvahy o nepříliš vysoké bojové připravenosti naší armády a hlavně o tom, zda Česká republika má či nemá nakoupit nejmodernější nadzvukové stíhačky za desítky anebo spíše stovky miliard korun. Je dobře, že tato návštěva přispěla k této veřejné diskusi a zdá se, že se v uplynulém týdnu v této věci také mnoho objasnilo.

V tomto pořadu bychom chtěli co nejpřesněji popsat a vysvětlit příslušná stanoviska generálního tajemníka organizace NATO a přispět tak dále k objasnění otázek, které se v této souvislosti v uplynulém týdnu objevily.

Sám generální tajemník Severoatlantické aliance Lord Robertson zhodnotil výsledek své návštěvy v České republice na čtvrteční závěrečné tiskové konferenci po setkání s premiérem Milošem Zemanem:

"Česká republika je dobrým spojencem organizace NATO a jedním z klíčových elementů úspěchu jejího rozšiřování, jež se uskutečnilo právě před dvěma lety. Česká republika se mezitím hladce politicky integrovala do aliance a dnes je prakticky nemožné rozlišit v Radě Severoatlantické aliance mezi zeměmi, které vstoupily do NATO teprve před dvěma lety a zeměmi, které byly v alianci už 50 let."

"Je samozřejmé, že Česká republika a další dvě nově přijaté země musely čelit velmi obtížné zkoušce - nejobtížnější jaké mohou spojenci čelit - během leteckého útoku na Kosovo, k němuž došlo jen deset dní po té, co se Česká republika stala formálně členem organizace NATO. Mohu vám říci," poznamenal dále generální tajemník Severoatlantické aliance Lord Robertson, "že si vážíme politické a vojenské podpory, kterou nám Česká republika poskytla v této historicky významné akci."

A pokračoval: "Skutečnost, že Miloševič už nevládne v Jugoslávii, že nová demokratická vláda Jugoslávie se obrací k moderní Evropě a že etnické čistky v této oblasti byly zastaveny, má mnoho co dělat se solidaritou a s úlohou, kterou sehrály nově přijaté státy do Severoatlantické aliance," řekl Lord Robertson. Po tomto úvodním ocenění hovořil o problémech, které nové členské státy samozřejmě mají, neboť až donedávna byly členy úplně jiného vojenského seskupení a za tak krátkou dobu nemohly překonat všechny potíže s tím spojené. A Lord Robetson poznamenal:

"Starám se o efektivnost aliance, o její schopnost zasáhnout v případě nebezpečí v budoucnu a to mě někdy vede k tomu - když jezdím po hlavních městech členských a kandidátských zemí - že se vyjadřuji "přímo a otevřeně" a že dokonce bývám někdy obviněn z "neomalenosti", jestliže komentuji úsilí udržet efektivnost a bojeschopnost aliance v souladu s jejími principy. Dělám to proto, že mám starost o efektivnost aliance. Kdyby aliance nebyla vojensky efektivní, pak by ztratila důvěryhodnost a její užitečnost by utrpěla."

"Jestliže tedy něco komentuji, podporuji nebo kritizuji, je to v zájmu mnoha milionů lidí, jejichž bezpečnost závisí na tom, aby si organizace NATO udržela důvěryhodnost a posilovala ji i v budoucnosti," prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance Lord Robertson. O české armádě pak poznamenal:

"Modernizace českých branných sil zaznamenává nesporné úspěchy, a je také politicky i vojensky velmi náročná. Je třeba v ní pokračovat a jít ještě více do hloubky. Reorganizace a modernizace českých branných sil se nesmí ohlížet na nepřátele v minulosti, ale na hrozby a nebezpečí, které se mohou objevit v budoucnosti."

"Příští rok bude Praha hostitelkou historického vrcholného setkání představitelů Severoatlantické aliance, kteří by právě zde měli rozhodnout o jejím možném dalším rozšíření a o žádostech devíti kandidátských zemí. V této souvislosti se jistě budou zvláště pozorně hodnotit dosažené vojenské výsledky tří zemí, které vstoupily do organizace NATO před dvěma lety."

"Předmětem pozornosti ale nebude jenom vláda České republiky, ale Česká republika jako celek, všichni její politikové a všichni její občané," podotkl generální tajemník organizace NATO Lord Robertson.

O svých jednáních s českými politiky pak řekl:

"Naše diskuse se nesoustředily jen na jedno téma a musím zdůraznit, že jim nedominovala jen otázka, zda Česká republika má nebo nemá nakoupit nadzvuková letadla. Už když jsem přijel, jsem dal jasně najevo, že takové rozhodnutí je výlučně záležitostí české vlády a českého lidu a že oni za ně nesou odpovědnost. Organizace NATO nikomu neradí, zda má letadla koupit nebo ne, ale zajímá se o celkovou obranyschopnost České republiky."

Lord Robertson pak poznamenal, že je se svým jednáním v Praze spokojen: od předsedy vlády Miloše Zemana se mu dostalo ujištění, jak řekl, že sám premiér dohlédne na to, aby Česká republika splnila všechny sliby a závazky, které přijala ještě před svým vstupem do organizace NATO v roce 1997.

Předseda české vlády Miloš Zeman během společné tiskové konference s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Lordem Robertsonem hovořil o svých představách další modernizace české armády. V anglicky formulovaných poznámkách například řekl, že naše armáda by měla být pružná a postupně profesionalizovaná, měla by být menší svou velikostí, ale zároveň efektivní. Premiér Zeman vyjádřil přesvědčení, že dnešní ekonomická situace České republiky je lepší než před dvěma lety a dává k modernizaci české armády dobré předpoklady.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Lord Robertson pak potvrdil, že proces modernizace a reorganizace české armády by měl být urychlen. Řekl, že česká armáda by skutečně měla být menší, lehčí a mobilnější a že by se měla reorganizovat - překonávat současné nedostatky efektivity vnitřními změnami. Přitom znovu ocenil působení českých vojenských jednotek na Balkáně a řekl, že právě takových jednotek potřebujeme víc.

Na závěr pražské tiskové konference generálního tajemníka Severoatlantické aliance Lorda Robertsona jsem se zajímal také o to, jak se v současné době vyvíjejí vztahy aliance s Ruskem. Na mou otázku, jak aliance hodnotí nejnovější ruské návrhy na vybudování společné evropské protiraketové obrany Lord Robertson odpověděl:

"'Omezené uvítání' ruského návrhu je myslím dost přesný termín, jenž se už objevil v tisku. Předběžný ‚nástin' tohoto návrhu mi tlumočili teprve předevčírem v Moskvě maršál Sergejev a prezident Putin. Vítám to, že se zde rýsuje - jak se zdá - společné východisko Ruska a organizace NATO alespoň v tom, že rozšíření balistických střel představuje určitou hrozbu. Vítám také to, že obě strany uznávají, že na tuto hrozbu bude nutné nějak vojensky odpovědět. V tom vidím určitou změnu ruského postoje.

Rusové ovšem vysvětlili, že se zatím jedná jen o jakýsi předběžný ‚nástin' jejich návrhu a že jeho další podrobnosti přednesou až na velitelství Severoatlantické aliance v Bruselu. Jsem zvědav na jejich odpovědi na některé naše otázky, které se toho návrhu týkají. Pak teprve zhodnotíme to, co od nich uslyšíme a budeme moci o ruském návrhu rozhodnout. Důležité ale už v této chvíli je, že debata o této věci se dále posunula, i když ještě není jasné, kam tato debata povede."

Zeptal jsem se ještě Lorda Robertsona, zda hovořil s ruským prezidentem Putinem také o tom, že členy Severoatlantické aliance by se mohly v příštím kole stát i pobaltské republiky a generální tajemník NATO odpověděl:

"Ano, ruský prezident a jeho ministři hovořili o problémech rozšíření organizace NATO. Jejich obavy z rozšíření NATO nejsou nové, vícekrát je opakovali při různých příležitostech. Zdá se, že vidí zvláštní problém v žádosti tří pobaltských republik o připojení k Severoatlantické alianci. Doufám," poznamenal Lord Robertson, "že se nám ještě podaří v následujících týdnech a měsících odpovědět na některé otázky, které nám Rusové kladou a přesvědčit je, že ať už bude příští rok na vrcholné schůzce v Praze přijato jakékoli rozhodnutí, nepůjde v žádném případě o ohrožení ruských národních zájmů."

"Severoatlantická aliance není jen obrannou aliancí 19ti členských států, ale také nabízí ruku k přímému vztahu s Ruskem a s ostatními republikami bývalého Sovětského svazu. Je to jiná aliance než v minulosti, která nepředstavuje hrozbu Rusku a jeho sousedům." Generální tajemník organizace NATO dodal, že se těší na další diskusi o této věci s ruskými činiteli, kdy se znovu pokusí objasnit západní stanovisko, ale poznamenal, že žádný třetí stát nemůže "vetovat" práva nezávislých národů, které se sami musejí rozhodovat o záležitostech své obrany. A zdůraznil, že Severoatlantická aliance považuje přihlášky všech devíti středoevropských a východoevropských zemí, které se chtějí stát jejími členy, za rovnocenné a o tom, které země budou přijaty v tzv. druhé vlně, by se mělo rozhodnout právě na schůzce nejvyšších představitelů aliance příští rok v Praze.

Seznámili jsme vás s obsahem projevu generálního tajemníka Severoatlantické aliance Lorda Robertsona, který přednesl na tiskové konferenci v Praze, po setkání s předsedou české vlády Milošem Zemanem.

Týdeník Kompas 24. února 2001

rse@cro.cz