Lachtani pracují pro americké námořnictvo
Využívání inteligentních delfínů ve vojenském námořnictvu některých zemí už dlouho není žádným tajemstvím. US Navy se ale nespokojila jen s kytovci, zaměstnává také ploutvonožce: jednotka složená z lachtanů pomáhá americkým námořníkům hledat a vyzvedávat předměty ztracené v moři.
Vojenské námořnictvo potřebuje vyzvedávat věci ze dna často. Nejde přitom jen o objekty ztracené při nehodách, ale také testovací zařízení, měřící přístroje, cvičná torpéda nebo rakety a další předměty. Běžně se používají potápěči, ti však potřebují drahé doprovodné lodě s komplikovaným vybavením, jejich efektivnost přesto je v hlubokých kalných vodách malá, náklady velké a nasazení není bez rizika. Proč to tedy nezkusit s tvory, kteří jsou v moři doma, disponují inteligencí dostatečnou pro většinu běžných úkonů na dně a při výstupu z velkých hloubek nemusí provádět žádnou dekompresi?
Program nazvaný U.S. Navy Marine Mammal Recovery System spatřil světlo světa ve vší tajnosti už v 60. letech minulého století. Před delfíny dali vojáci přednost lachtanům nejen proto, že jsou menší a vyžadují tedy méně ryb, ale i pro snazší manipulaci s nimi; zatímco delfín musí být stále ve vodě a na palubě lodi trpí, lachtani se i na suchu cítí dobře. Volba padla na kalifornský druh lachtana (Lachtan tmavý - Zelophus californianus), který se běžně potápí do hloubek okolo 200 metrů.
Základem systému je (samozřejmě kromě lachtanů) zvukové zařízení umisťované na každý objekt, který jednou bude třeba vylovit. Lachtan jej pak svým jemným sluchem velmi rychle lokalizuje. Další pomůckou je speciální postroj, který zvíře nese v zubech a který připojí na nalezený objekt. Za ten je pak vytažen prostřednictvím jeřábu. Poslední fází operace je odměna pro "potápěče": spořádání chutné ryby na palubě doprovodné lodi.
Lachtani mohou ale hledat i vraky lodí a letadel, případně těla obětí havárie v jejich trupech. Jinou možností je upevnění kamery nebo měřícího přístroje na lachtaní postroj.
Poprvé systém demonstroval své možnosti už v listopadu 1970, kdy zvířata velmi rychle našla protiponorkovou střelu ASROC ztracenou v hloubce 90 metrů. Operačního nasazení se cvičení ploutvonožci dočkali v roce 1975. Od té doby systém pod označením MK 5 doznal mnoho vylepšení a dnes sídlí ve vlastním operačním centru v San Diegu. Nedávno provedená analýza prokázala, že je levnější a účinnější než nasazování potápěčských týmů nebo dálkově ovládaných strojů (ROV).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
