Kuřáci předávají synům pozměněnou DNA

24. září 2010

O neblahém vlivu kouření na lidské zdraví se už popsaly stohy papíru. Objev britských vědců ale dokazuje, že kuřáci nepoškozují zdraví jen sami sobě a svému bezprostřednímu okolí. Jejich zlozvyk poznamenává neblaze i geny synů, a dokonce i vnuků. Dcery jsou kupodivu tohoto kuřáckého dědictví ušetřeny.

Otázka Kouříte? je už nedílnou součástí většiny lékařských vyšetření. Kouření má na náš zdravotní stav neblahé účinky. V budoucnu budeme možná stále častěji slýchat i otázku: "Kouřil váš otec? A v kolika letech s kouřením začal?" Není to důsledek rostoucí zvědavosti lékařů. Odpovědi na tyto dotazy mohou ledacos napovědět o tom, v jakém stavu máme dědičnou informaci, a k jakým chorobám jsme proto náchylní.

Tento na první pohled hodně netradiční názor razí Marcus Pembrey z londýnské Imperial College. Opírá se přitom o data získaná dlouhodobým sledováním 14 000 britských žen a jejich rodin. Ženy byly do výzkumu zařazeny během těhotenství a následně byl u nich a jejich rodinných příslušníků sledován po 15 let životní styl, růst dětí a výskyt chorob. Pembrey nalezl mezi otci dětí 5 600 kuřáků. Většinou propadli kouření v 16 letech nebo ještě později. Někteří ale začali kouřit před dovršením věku 11 let. Pembreyův tým zjistil, že synové časných kuřáků mají výrazně silnější sklon k obezitě. Dcery byly k tomuto efektu kupodivu odolné.

Podle Pembreye není pozorovaný jev důsledkem poškození dědičné informace v pohlavních buňkách kuřáků. Narušené geny, v nichž by se změnila písmena genetického kódu, by dědili stejně často potomci obou pohlaví. Podle britského genetika působí některé látky z cigaret u malých hochů na dědičnou informaci spermií a mění na určitých místech její obal. Ten je vytvořen z malých molekul vázaných přímo na písmena genetického kódu. Obalené geny jsou pak líné a pracují na menší výkon. Vybalené geny naopak pracují "nad plán". Při tvorbě pohlavních buněk dochází u několika stovek genů k obalování v závislosti na pohlaví. Jiné geny se "balí" ve vajíčku a jiné ve spermii. Mnohé z těchto genů regulují metabolismus. Pokud jsou ve spermiích mladých kuřáků příslušné geny obaleny defektně, projeví se to až na potomcích, např. obezitou. A následky pak mohou nést jen potomci jednoho pohlaví.

Je pravděpodobné, že kuřačky poznamenávají stejným způsobem své dcery. V Pembreyově studii bylo ale mezi sledovanými ženami příliš málo kuřaček, než aby bylo možné provést důkladnější analýzy. O roli matky na balení genů potomků si proto můžeme udělat představu především z experimentů na laboratorních myších. Ty dokazují, že zabalení genů a jejich čilost u potomků významným způsobem ovlivňuje stravování matky. Velice nápadně se to projevuje na genech plodu, který se dosud vyvíjí v matčině těle. Například kyselina listová v potravě březích myší dokáže v dědičné informaci plodu korigovat nedostatečné obalení genů budoucího mláděte, a napravit tak některé dědičné defekty.

Nedostatečný obal genu označovaného jako agouti dovoluje genu "jízdu zakázanou rychlostí". Myším to kromě ostře rezavého kožíšku dodává i silný sklon k obezitě a nádorovým onemocněním. Pokud dostává nastávající myší matka vydatné porce kyseliny listové, mláďatům se nebezpečný gen obalí a jeho funkce se tím uvede do normálu. Mláďata se rodí se standardně zbarvenou hnědou srstí a obezita ani rakovina jim už nehrozí. Obalování genů a následné změny jejich aktivity bývají označovány jako epigenetické změny. Řecká předpona "epi-" naznačuje, že jde o změny na povrchu dvojité šroubovice DNA, a nikoli v jejím nitru. Znamená to, že tyto změny nepostihují pořadí písmen dědičného kódu. Přesto dokážou s dědičnou informací a celým organismem pořádně zatočit.

Spustit audio