Kupředu, levá

Přesto, a dokonce právě proto panoval v masarykovském Československu relativní sociální smír. Oba proudy se navzájem poněkud pacifikovaly. Sjezd, na kterém je již za tři týdny ohlášen odchod předsedy Miloše Zemana, dává ČSSD možnost zopakovat stejný příběh v nových podmínkách.

Rudomodrý Foldyna

Polistopadová ČSSD se po nástupu Miloše Zemana stala velmi homogenní stranou, semknutou pevně za svým šéfem. Drobné excesy neposlušných poslanců Machovce a Wagnera nelze brát jako něco vážného. Ani občasná kritika ze strany Petry Buzkové a Stanislava Grosse neznamenala, že oba jmenovaní nepřijmou důležité funkce místopředsedkyně sněmovny a ministra vnitra právě ze Zemanových rukou. Zeman jako buldozer táhl stranu dopředu a nedovoloval vedle sebe zazářit jinou osobnost, schopnou vytvořit platformu. Jeho nástupcem se počátkem dubna už téměř s jistotou stane Vladimír Špidla, podle Zemana člověk s nejmenším deficitem charakteru a inteligence. Léta působil nenápadně jako stranická dvojka a jeho ambice nebyla oslabovat předsedův vliv. Postupem doby se začal prezentovat jako člověk s jasnou vizí sociálního reformátora a v poslední době se osamostatňuje i politicky. Jeho zdrženlivosti v otázce opoziční smlouvy si už dobře všimla i ODS. Špidla přesto postrádá Zemanovo charisma a jeho osoba na čele nezastíní všechny kolem. Odtud i naděje na vznik skutečných názorových platforem.

Jeden směr se už rýsuje, přičemž sám sebe definuje jako levicový. Známý severočeský funkcionář ČSSD Jaroslav Foldyna ohlásil společně s poslankyní Janou Volfovou a ministrem Petrem Lachnitem vznik takové frakce. Je ale možné opravdu mluvit o levém, radikálním křídle jako v době prvorepublikové? Všichni jmenovaní byli dosud známi spíše jako zapřísáhlí příznivci Miloše Zemana, v protipólu s "méně oddanými" Buzkovou a Grossem. Zemanovým politickým stylem je přitom více pragmatismus než levicovost. Ani prosrbské Foldynovo angažmá ve válce o Miloševiče není velký znak levicovosti. Foldyna rovněž připouští možnou spolupráci s KSČM někdy v budoucnu. To mu ovšem nebrání zasedat jako zástupce hejtmana v Ústeckém kraji v koalici s ODS. Je tedy otázka, zda Foldynova levicovost není pouhým pragmatismem a tichou sympatií ke komunistům. Spíše než odvážným radikálem, je parodií na svůj zemanovský vzor.

Radikální sociálnědemokratická levice je totiž spíše zřetelně antikomunistická a takový je i ohlášený předseda Špidla. Právě od něj, možná ve spojení s Buzkovou a Grossem, se dnes přitom očekává státotvornost.

Udržet svůj program

Sjezd ČSSD je očekáván s lehkým napětím, Miloš Zeman přece neodchází jako kolega Ruml z politiky každý den. Pokud ale jde o programové cíle a jejich obecnou srozumitelnost, vypadá nadcházející sněm notně vyprázdněný. ČSSD po čtyřech letech vlády půjde nejspíš tak jako tak do prohraných voleb, proč se tedy starat o nová nosná témata.

Přitom se sociální demokracii nabízí agenda, kterou má už dnes společnou se západoevropskými kolegyněmi. Nikdo dnes nepochybuje, že ČSSD je stranou proevropskou a že za její vlády začaly do země proudit zahraniční investice v dosud nebývalé míře. Přiblížení Evropě a hospodářské prosperitě podle všech expertů brání především nedostatky soudů, státních úřadů a vzdělávacího systému. ČSSD se o reformy těchto oborů pokouší upřímně, i když ne zcela šikovně. Může tato témata přenechat i čtyřkoalici. Pokud ale jimi osloví voliče, bude možné věřit, že to myslí vážně.

Radko Kubičko

Napsáno pro Svobodnou Evropu a Dnešek v rámci cyklu Dnešek

Napište nám, co si o tom myslíte VY: rse@cro.cz