Kříženec virů ptačí a lidské chřipky je neškodný
Příjemným překvapením skončily experimenty amerických virologů, kteří v laboratořích vytvořili křížence virů lidské a ptačí chřipky. Lékaři se vzniku podobných hybridů báli. Virový kříženec by mohl zdědit po svých virových "rodičích" to nejhorší - schopnost lidského viru šířit se neomezeně z člověka na člověka a zabijácké vlastnosti "ptačí chřipky". Laboratorní testy ale ukázaly, že viroví kříženci jsou celkem neškodní.
Virus tzv. ptačí chřipky náležející k subtypu H5N1 má na svědomí desítky obětí na lidských životech. Navzdory tomu zůstává jeho šíření světem především veterinárním problémem, protože ohrožuje přednostně chovy drůbeže. To však nemusí platit pro virus, který by vznikl "křížením" virů běžné lidské chřipky a ptačích virů subtypu H5N1. Ke vzniku takových hybridů může dojít v těle člověka, který by se nakazil jak "ptačí" tak i "lidskou" chřipkou. Virový kříženec by mohl zdědit po svých virových "rodičích" to nejhorší - schopnost lidského viru šířit se neomezeně z člověka na člověka a zabijácké vlastnosti "ptačí chřipky", u které se úmrtnost blíží 60%. Vědci z amerického Centers for Disease Control and Prevention (CDC) v Atlantě cíleně křížili viry lidské a ptačí chřipky v laboratoři a testovali vlastnosti vzniklých hybridů. Virovými kříženci nakazili fretky, jejichž dýchací trakt se typem buněk a rozložením žláz velmi podobá dýchacím cestám člověka. Spolu s infikovanými zvířaty ustájili i zdravé fretky a sledovali přenos viru mezi zvířaty. Virové hybridy se ukázaly jako překvapivě neškodné.
Hybridní virus nesoucí na povrchu bílkoviny lidského viru H3N2 a skrývají v nitru bílkoviny ptačího viru H5N1 se dobře množil v buňkách fretek kultivovaných v laboratorních podmínkách. V přenosu mezi zvířaty ale zaostával za lidským virem H3N2. Potenciálně ještě nebezpečnější typy hybridních virů kombinující povrchové bílkoviny z ptačího viru H5N1 a vnitřní bílkoviny lidského viru H3N2 se v laboratorně pěstovaných buňkách odmítaly množit. Mezi fretkami se vůbec nepřenášely. Ve vědecké stati publikované v prestižním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences vyslovil tým vědců z CDC závěr, že samotné křížení lidských a ptačích chřipkových virů H5N1 a H3N2 nestačí k vytvoření nebezpečného původce chřipkové pandemie. Vzniklý hybridní virus by zřejmě musel projít dalšími změnami dědičné informace, a to mutacemi získaných genů. Ani to však není snadné. Vědci očkovali fretky potenciálně nebezpečným virem kombinujícím povrchové bílkoviny z viru H5N1 a vnitřní bílkoviny viru H3N2 a poskytli hybridu čas na vznik potřebných mutací. Následně tímto mutovaným virem nakazili zdravé fretky. Postup zopakovali celkem pětkrát, ale ani pak nezískali virus, který by se šířil z nemocných fretek na zdravé.
Mnozí vědci přesto varují před přehnaným optimismem. Pokusy prověřily celkem jednoduchý typ hybridizace jednoho lidského chřipkového viru s jediným kmenem viru ptačí chřipky. "Můžeme být snad o trošku klidnější," glosoval pro vědecký časopis Science výsledky výzkumu amerických kolegů přední nizozemský virolog Albert Osterhaus z Erasmova lékařského centra v Rotterdamu. "Byla by fatální chyba virus ptačí chřipky podcenit," dodal k tomu významný japonský virolog Jošihiro Kawaoka, působící na universitách v Tokiu a Madisonu.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.