Krátké soužití moderního člověka s neandertálcem

Datování radiouhlíkovou metodou dovolilo archeologům určit stáří organických ostatků - kostí, zubů, uhlíků z ohnišť. Metoda se opírá o skutečnost, že radioaktivní izotop uhlíku C 14 podléhá pomalému samovolnému rozpadu na neradioaktivní formy. Čím starší je analyzovaný vzorek, tím méně je radioaktivní. Datování pomocí izotopů uhlíku má však svá omezení.

Množství izotopu uhlíku C 14 klesne za 5 730 roků na polovinu. U vzorků starých kolem 30 000 let zbývají z původního množství izotopu jen tři procenta. Pokud se do tak starého vzorku dostane i nepatrná troška mnohem mladšího materiálu, bohatšího na radioaktivní izotop, zkreslí to výsledky analýz chybou v řádu tisíců let. Navíc původní postup datování počítal s tím, že se množství radioaktivního uhlíku C 14 v životním prostředí neměnilo a všichni tvorové nashromáždili v těle stejné množství tohoto izotopu. I to byl omyl, z něhož pramenily další chyby při datování.

"Ještě před dvěma roky jsem byl přesvědčen, že datování velmi starých nálezů radiouhlíkovou metodou je jen ztráta času," svěřil se redaktorům vědeckého časopisu Nature britský archeolog Paul Mellars z Cambridgeské univerzity. "Všichni jsme byli zoufalí. Já jsem byl přesvědčený, že nejlepší by bylo odejít z univerzity a dělat řidiče autobusu nebo něco podobného."

Naštěstí Mellars tomuto pokušení nepodlehl a spolu s dalšími odborníky vylepšil metody pro přípravu vzorků k analýzám. Vědci také nashromáždili dostatek spolehlivých údajů o tom, kolik radioaktivního izotopu C 14 se v daném období nacházelo v životním prostředí. Díky tomu mohl Mellars přehodnotit datování nálezů z nejstarších evropských dějin. Výsledky zveřejnil ve vědeckém časopisu Nature.

Opravené datování prokázalo, že první lidé Homo sapiens přišli do Evropy již před 46 000 lety. Dřívější analýzy kladly příchod těchto lidí do doby před 43 tisíciletími. Původně vědci předpokládali, že našim předkům trvalo osídlení kontinentu plných 7 000 let. Podle nového korigovaného datování to však stihli o dvě tisíciletí rychleji. Na 7 000 let vědci také odhadovali společné soužití lidí Homo sapiens s původními neandertálskými obyvateli Evropy. Korigované datování ale svědčí o mnohem kratším setkání.

"Byl bych velice překvapen, kdyby na kterémkoli místě tyto dva druhy člověka žily vedle sebe déle než tisíc let," tvrdí Mellars. "Moderní lidé náležející k druhu Homo sapiens měli lepší zbraně, mnohem dokonalejší jazyk a žili v lépe organizovaném společenství. Jakmile přišli, nemohli jim neandertálci dlouho vzdorovat."

Dále do minulosti se novým datováním posunuly i nejstarší projevy umění na evropském kontinentu. Například nádherné malby ve francouzské Chauvetově jeskyni nemalovali pravěcí lovci před 31 000 roky, ale o plných pět tisíc let dříve.