Králíci dostali penis z laboratoře

Na kongresu Americké urologické asociace zaskočil Anthony Atala své kolegy referátem o úspěšném vypěstování králičího "umělého penisu". Tým z Wake Forest Institute for Regenerative Medicine má za sebou na poli "pěstování" orgánů v laboratoři nejeden úspěch. Nedávno například Atala publikoval výsledky několikaleté studie, při níž byl několika lidským pacientům vyměněn jejich defektní močový měchýř za náhražku vypěstovanou v laboratorních podmínkách. Stejný tým již dříve oznámil úspěšné laboratorní vypěstování močové trubice.

Ve všech případech byly orgány a tkáně pěstovány z pacientových buněk, a ten tak neměl žádné problémy s přijetím umělého orgánu. Jak močová roura, tak i močový měchýř mají pro laboratorní pěstování jednu velkou výhodu. Jsou to duté orgány s tenkou stěnou. Vědci proto vytvoří nejprve ze speciálních polymerů "kostru" pro budoucí orgán - rourku pro močovou trubici a pytlík pro močový měchýř - a na tu pak "zasadí" příslušné pacientovy buňky. V živném roztoku se buňky množí a prorůstají umělohmotnou "kostrou", kterou zároveň pomalu natráví a vstřebají. Nakonec je celý orgán tvořen jen a jen buňkami pacienta.

Topořivá tělesa mají houbovitou strukturu, jsou protkána hustou sítí cév a po naplnění krví umožňují erekci penisu. Jejich laboratorní pěstování je proto mnohem složitější. Orgán musí získat nejen příslušný tvar, ale i vnitřní strukturu a funkci. Atalův tým odebral králičím samcům topořivá tělesa a na "kostře" vytvořené z bílkoviny kolagenu pěstoval králičí buňky z cév a hladkosvalových buněk. Když buňky dostatečně prorostly kostrou, voperovali je vědci králíkům. Ti byli během měsíce opět schopni páření a plodili mláďata stejně úspěšně jako zdraví samci.

Výsledky Atalova týmu jsou odrazovým můstkem pro léčbu v humánní medicíně. Mnoho mužů trpí poruchami erekce právě proto, že mají poškozena topořivá tělesa. Výsledky studie jsou však zajímavé i ze širšího hlediska. Úspěch při pěstování poměrně objemné a plné tkáně je příslibem pro pěstování jiných objemných orgánů se složitou vnitřní strukturou. Nejdůležitější se zdá do budoucna pokrok v "pěstování" jater, srdce a ledvin. To jsou na rozdíl od topořivých těles penisu orgány, bez kterých člověk nemůže žít. Mnoha lidem by zachránila život jejich transplantace. Tu však brzdí nedostatek vhodných orgánů. V průměru platí, že na deset čekatelů bývá k dispozici jediný orgán vhodného dárce.