Kožlí: Hrad, který byl ve své době "in"

31. srpen 2015
Výběr z fotografií Kožlí z prosince 2008

Kožlí patří k hradům, které skrývají nejedno tajemství. Na první pohled z něj příliš nezbylo, ale přesto můžeme hovořit o hradu s výjimečnou architekturou. Stavební vývoj z této památky učinil napůl zámek a napůl hrad.

Pro další putování Po stopách středověkých hradů a tvrzí středních Čech jsme vybrali památku na soutoku Janovického a Tisemského potoka v lesích na Benešovsku. Dnes ho nazýváme Kožlí, ale dávné kroniky hovoří o jménu Kozly. Při pátrání po jeho minulosti objevíte záhy další neobvyklou stopu po minulosti – zaniklou obec Tisem. Hovoří o ní také August Sedláček ve své knize Hrady, zámky a tvrze království Českého: „Jižně od Vadslavic jest pěkné lučné údolí mezi lesními stráněmi, malá a půvabná krajinka, kterou protéká potok Vadslavský. Do něho ústí jiný potok, který teče skrze ves Tisem. Mezi oběma jest les Chlumec a z něho vybíhá až ke spojení obou ostroj,který je otáčkou potoka Vadslavského znamenitě zúžen. Na tomto úzkém a strmém místě stál hrad Kožlí a jeho předhradí zabírala opyš ostrohu. Cesta ke zřícenině hradu Kožlí za naší doby jest trochu obtížná, poněvadž založen byl hrad na strmé výšině a kromě toho odloučen byl příkopy na dvou stranách, pročež příchozí, přijdiž od jakékoliv strany všude do kopce pracně lézt musí."

Výběr z fotografií Kožlí z prosince 2008

Kožlí ve vsi Tisem
Podle prvních písemných zmínek je hrad Kožlí starší než sama vesnice Tisem. Zatímco hrad je datován rokem 1318, o obci jsou zprávy až z roku 1325, i když patrně existovala již dříve. Pro hrad byla velmi důležitá, stala se totiž součástí jeho obranného systému. Na tisemském potoce bylo pět rybníků, které spravovali lidé dosazení pány z Kožlí. Ti pak měli za úkol v době ohrožení hradu zvednout stavidla a zaplavit tak příkop okolo hradu. Tisemští za to byli osvobozeni od robot až do druhé poloviny patnáctého století, kdy byl hrad dobyt, zbořen a opravy už se nikdy nedočkal. Podrobnější historii obce můžete objevit na tabuli přímo pod hradem.

Podle zpráv Augusta Sedláčka nepatřili páni na Kožlí k nejctnostnějším: První nám známý majitel hradu byl Ctibor, jenž se připomíná léta 1318 mezi těmi, kteří strojili nepokoje v zemi. Za Karla IV. žili Mareš, Heřman a Kurát bratří ze Chvojna. Kurát psal se léta 1362 na Kožlí, poněvadž tento hrad držel, ale 1367 již z Radiče, po novém svém sídle. Ti tři byli v letech 1362 až 1378 patrony kostela ve Chvojenci a protože podací to později ke hradu Kožlí náleželo, lze za to míti, že jej ještě léta 1378 drželi. Za nepokojných let, která byla za pozdvižení panské jednoty, vybíhali z Kožlí a se Stajickými brali na silnici."

Výběr z fotografií Kožlí z prosince 2008

Móda především…
Jak už jsme zmínili, hrad Kožlí patřil k výjimečným stavbám. V Ilustrované encyklopedii českých hradů prof. Tomáš Durdík dokonce uvedl: „Kožlí představuje klasickou ukázku dvoupalácové dispozice, přičemž je možné, že se jedná o ukázku nejstarší. Vzhledem k takřka shodným rozměrům je pravděpodobné, že se stalo vzorem pro stavbu nedalekého hradu Léštna (Líšna) ve druhé polovině 14. století.“ Právě dvoupalácové provedení hradu bylo později, za vlády Karla IV., doslova módním prvkem, ke kterému se přiklánělo mnoho stavitelů. V podstatě jde o přerod českého hradu v sídlo nové kvality, kterému dnes říkáme zámek. Ovšem pro Kožlí se tato móda stala doslova kamenem úrazu. Sídlo takového typu už vyžadovalo pravidelnost, která se týkala také nádvoří. To už nemělo být jen nějakým provozním prostorem, který zbyl, když se do hradního celku postavilo vše, co majitel vyžadoval.

Na pravidelnosti nádvoří velice záleželo, protože v budoucnu mělo být plnohodnotnou součástí sestavy hradního organismu. V případě Kožlí museli stavitelé založit vnější zdi hluboko do svahu a museli k nim přisypat značné množství materiálu, do kterého později začala zatékat voda. Slovy prof. Tomáše Durdíka: „Násypy pak na ty obvodové zdi tlačily a působily statické problémy. Značná část té hlavní a zejména parkánové hradby se vyvalila a sjela do příkopu. Ten proces bohužel zdaleka není uzavřen. Jenom za mého života tam došlo k dvěma nebo třeba velikým destrukcím.“ Z obou paláců se dodnes zachovaly pouze terénní náznaky a část boční stěny.

Výběr z fotografií Kožlí z prosince 2008

Zánik Kožlí
Poslední chvíle hradu jsou spojovány se jménem Zdeňka ze Šternberka, který vlastnil nedaleké Konopiště. August Sedláček ve své knize konkrétně píše: Jediný syn byl bezpochyby Beneš Libun z Dubé a z Kozlího, jenž se léta 1461 připomíná. Nepíše se již ani seděním na Kožlí a možná že ten statek prodal. Kupcem snad byl Zdeněk ze Šternberka,držitel Konopiště. Při panství Konopišťském nacházíme 1495 tvrz Kožlé. Tehdá tedy hrad ještě stál, ale v potomních zápisech zejména v letech 1590 až 1614 vždy se jen mluví o zámku pustém Kožlí."

Pokud se rozhodnete na Kožlí vypravit, počkejte si na dny, kdy není vegetace, ale současně ještě není sníh. V takové chvíli dokáže hrad vypovědět nejvíce. Další zajímavosti můžete najít v premiérové verzi Putování po středověkých hradech a tvrzích středních Čech.

Výběr z fotografií Kožlí z prosince 2008

Celý seriál "Po stopách tvrzí a hradů" najdete zde.

Spustit audio
autor: Adriana Krobová