Kolikrát vznikla echolokace
Netopýři se orientují podle odrazu ultrazvukových vln. Podle nové studie se tato schopnost echolokace v jejich evoluci neobjevila jen jednou, ale hned několikrát.
Do řádu letounů (Chiroptera) patří takzvaní praví netopýři (Microchiroptera) a kaloni (Megachiroptera). Netopýři se orientují a loví hmyz pomocí echolokace, zatímco plodožraví kaloni spoléhají na zrak a echolokace se u nich nevyskytuje. Problém je, že netopýři netvoří ucelenou skupinu evolučního stromu letounů - mnozí z nich jsou příbuzní spíš kaloňům než jiným netopýrům, kteří používají ultrazvuk.
Biologové si proto mohli klást otázku, jestli to znamená, že se echolokace objevovala nezávisle u různých skupin netopýrů. Druhou možností je, že se vyskytovala u společného předka všech letounů a kaloni ji během své evoluce ztratili. Otázku nyní zřejmě vyřešil britsko-čínský tým vědců, který u netopýrů studoval gen označovaný jako orestin.
Gen kóduje proteiny, které jsou součástí receptorových buněk vnitřního ucha. Zkoumání jeho sekvencí u netopýrů a kaloňů ukázalo, že správná je pravděpodobně první teorie - echolokace se u netopýrů objevila několikrát. Podle autorů článku, který vyjde v Proceedings of the National Academy of Sciences, jsou netopýři příkladem konvergence, v níž nepříbuzné organismy získají nezávisle na sobě podobné znaky.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
