Kolébka mocného rodu Slavatů
Tato cesta po dávných hradech nás zavede vzdušnou čarou 65 km od Prahy. Zhruba tak daleko je malá víska Chlum, kde najdete kolébku mocného rodu Slavatů.
Doslova jen pár metrů od domků uvidíte na první pohled "tradiční" zříceninu, která má ovšem svoje velké kouzlo. Nabízí totiž možnost vidět podzemí. I tam se dnes s profesorem Tomášem Durdíkem z Archeologického ústavu AVČR podíváme.
Jako obvykle nejprve otevřeme knihu Augusta Sedláčka - Hrady, zámky a tvrze království Českého vydávané od konce 19. století:
"Asi vprostřed mezi Golčovým Jeníkovým, Habry a Zbraslavici leží chudá ves Chlum nepříliš daleko od stanice Leštiny. Na jejím východním konci spatřují se zříceniny hradu, z něhož pocházel slavný rod Slavatů z Chlumu. Stával na návrší, které neposkytovalo přirozené pevnosti, ale uměním tak důmyslně bylo opevněno, že hrad byl výtečnou pevností. Na východní a jihovýchodní stranu bývala přední jeho pevnosť, totiž rybník, který se tam ještě za naší paměti nacházel, ale nyní jest spuštěn a v louku proměněn. Také mlýn, který býval pod hradem, asi roku 1888 zrušen. Na severní stranu bylo návrší dosti vysoké, ale na ostatní strany byla rovina. Nejslabší tedy strana byla západní, odkudž příjezd býval. Proto také bývalo na této straně nejsilnější opevnění."
I tajemství jsou odhalitelná
Kolem Chlumu je více otazníků než odpovědí, ale přesto najdeme v knize Augusta Sedláčka pár slov o jeho obyvatelích :
"Předkové Slavatův bývali prvotně v Litoměřicku. Pokládáme za předka jich Bleha kmetě a syna jeho Zdislava. Tohoto syn Bleh z Trebušína, jinak Velký Bleh, býval popravcem Litoměřického kraje a zůstaviv syny Bleha, Zdislava, Buna a Milotu, kteří žili na počátku třináctého století. Zdislav pak měl syna Buna, který se roku 1235 připomíná. Asi v ten čas přestěhoval se rod ten do Čáslavska, kdež na sebe potáhl dědičné držení úřadů, které dříve králi náležely. Zejména je držel Bleh, tuším syn jednoho z dotčených čtyř bratří. Král Přemysl II. vybavil od něho úřady a statky komorní a založil nové město Čáslav, ponechav Blehovi jen staré hradiště Čáslavské s kostelem na něm stojícím. Zdá se, že si tehda Bleh nový hrad ve vsi Chlumu založil. Žil ještě roku 1282, jsa již věkem obtížen."
Vraťme se ale k tomu, co nám v Chlumu zbylo do dnešních dní a tak i k zajímavostem, které místo nabízí.
Zřícenina Chlumu je opravdu málo známá. I proto jsme se dnes do těchto míst s profesorem Tomášem Durdíkem vypravili. Pokud ji budete hledat - její pozice je X: 49° 47' 13.92"
Y: 15° 22' 14.88".
A i přesto, že August Sedláček ve své knize trochu straší tím, že na místě příliš neuvidíte, nenechte se odradit.
"Zuzana se Šaratic, vdova po Petrovi Salačovi z Lípy, jenž byl roku 1616 na Chlumě zemřel, dočkala se strastiplných dob války třicetileté, v nichž císařská soldateska hrad zdejší i se sídlem při dvoře přistaveným a městečko zloupila a popálila, tak že tu již jen ves zůstala"
Chlum jako místo otázek
Jak už zde několikrát zaznělo o Chlumu toho příliš nevíme a to i přesto, že patřil tak známému rodu Slavatů.
Možná i vy by jste tak mohli historikům pomoci a dokreslit chybějící části mozaiky.
Kam z Chlumu dál?
Ani dnes nemůžeme vynechat další zajímavá místa v okolí Chlumu. Prohlédnout si můžete Golčův Jeníkov i řadu dalších tentokráte málo známých míst.
Výlet tímto směrem se tak zvídavým duším rozhodně vyplatí a to hned několikrát.
Příští týden
V Zrcadle s premiérou 12.prosince už se společně vydáme do Křivoklátských lesů. Právě tam můžete objevit jednu z nejmenších zřícenin, kterou s profesorem Tomášem Durdíkem navštívíme.
Společně s námi se tak budete moci projít kolem potoka zvaného Vůznice, který téměř do kruhu obepíná zříceninu hrádku Jenčov.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
