K čemu slouží zuby vorvaňovců
Vorvaňovci (Ziphiidae) jsou nejméně známí kytovci. Některé druhy nikdy nikdo neviděl živé a zoologové je znají jen díky mrtvým exemplářům, které moře občas vyplaví na pláž. Vorvaňovci jsou mezi kytovci unikátní dlouhými zuby, které samcům vyrůstají z tlamy.
Vorvaňovci patří mezi menší a středně velké kytovce - jsou dlouzí 4 až 13 metrů a žijí v hlubokých oceánech celého světa. Zatím je známých 21 druhů, ale je pravděpodobné, že další druhy na svůj objev teprve čekají. Samci - ale ne samice - vorvaňovců mají dvojici nápadných zubů, kterými se škrábou při vzájemných půtkách. K lovu potravy zuby nepoužívají, protože vorvaňovci svou kořist - kterou tvoří hlavně korýši a hlavonožci - nasávají přímo do ústní dutiny. Tvar a velikost zubů se u jednotlivých druhů značně liší a u některých se zuby dokonce kříží nad horní čelistí a brání tak otevření tlamy.
Australští vědci z Univerzity Nového Jižního Walesu odebrali vzorky DNA 14 druhům vorvaňovců a výsledky analýzy využili ke konstrukci jejich vývojového stromu. Podle toho, jak vznikaly jednotlivé druhy, se domnívají, že zuby samců vorvaňovců se v evoluci vyvinuly jako sekundární pohlavní znak, který má samicím pomoci identifikovat partnera svého druhu. Jednotlivé druhy vorvaňovců totiž mají podobnou barvu i velikost, takže by se samice snadno mohla dopustit frapantního omylu. Nápadný tvar samčích zubů (a případně i jizev po škrábancích) je však dostatečně spolehlivým poznávacím znamením.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
