Julie Hrstková: Vláda potřebuje peníze bez ohledu na to, co komu slíbila

Byl to ale právě ministr financí Stanjura, který v několika rozhovorech opakovaně potvrdil, že navrhne, aby mimořádné daně skončily letos. I proto jeho obrat překvapil mnoho analytiků.

Čtěte také

Spor o windfall tax: Kvůli energetické krizi chybí státu 34 miliard. Malí akcionáři ČEZu chystají žaloby

A také měl negativní dopad na cenu akcií energetické skupiny ČEZ, která odvádí na těchto daních nejvíc.

Vyjádření Stanjury ale nemohlo překvapit nikoho, kdo sleduje sestavování rozpočtu – jeho finální podobu vláda zveřejní koncem srpna. Nová pravidla, která zakazují zveřejnění návrhu příjmů a výdajů státu už na začátku prázdnin, nezabránila prosakování podrobností z jednotlivých ministerstev.

Nepříjemné překvapení?

Asi nepřekvapí, že ministři nejsou spokojeni s tím, co jim strážce státních financí nabídl. Jejich představy zhruba dvojnásobně překračují navržený deficit, který oproti původním předpokladům bude ještě nižší a nesmí v roce 2025 překročit 231 miliard korun.

Windfall tax letos přinesla do rozpočtu 18 miliard korun, další splátka přijde v září. Původní odhady počítaly s příjmy ve výši 39 miliard, v zákoně o státním rozpočtu je ale uvedený příjem ve výši 17 miliard korun.

Čtěte také

Když si stát zvykne na příjmy z windfall tax, bude těžké ho pak od nich odříznout, varuje ekonom Bartoň. Je to standardní řešení pro nestandardní dobu, míní poslanec Michálek

Daň se vztahuje na banky a energetické společnosti dohromady. Samotný ČEZ aktuálně odhaduje odvod z této daně v letošním roce ve výši 27 až 34 miliard korun, původní odhad byl o pár miliard nižší.

Představa, že se vláda vzdá příjmu v řádu desítek miliard, byla a je naivní. V situaci dlouhodobě schodkových rozpočtů je vyloučené, aby jakýkoliv ministr financí podpořil uzavření kohoutu, ze kterého tečou peníze.

Bez ohledu na svou pověst. Na to, jaký vliv může mít jeho rozhodnutí na investory na dokonce i na nadcházející volby. Reálně není překvapením, že windfall tax bude platit i v příštím roce. Co skutečně otázkou je, jestli ji vláda prodlouží i na další roky, jako kdysi tzv. solidární daň.

Tu původně zavedla vláda Petra Nečase v roce 2013 a měla platit tři roky. O 11 let později platí stále, jen pod jiným jménem a s jiným výpočtem, který zahrnuje víc lidí.

Veřejné finance nejsou zdravé

Nejvyšší kontrolní úřad v poslední zprávě upozornil, že se kondice českých veřejných financí výrazně propadá. Veřejný dluh ČR se za tři roky zvýšil o další polovinu, zatímco v průměru EU byl růst 14procentní.

Čtěte také

Julie Hrstková: Windfall tax, na firmy past

Jen obsluha dluhu bude letos stát sto miliard. Vedle toho musí rozpočet vydělat na valorizaci důchodů, víc odvede i na zdravotní pojištění za státní pojištěnce a musí se vypořádat s tlakem zaměstnanců veřejné sféry na zvýšení platů. 

Politici se v minulých letech zrušením superhrubé mzdy připravili o příjmy daně z příjmu fyzických osob, rozpočet oslabilo i zrušení daně z nabytí nemovitých věcí.

Julie Hrstková|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Příští rok je navíc volební a je velmi nepravděpodobné, že by vláda přišla s plošným zvýšením jakékoliv daně, která by výrazně zasáhla do peněženek voličů. 

Windfall tax pravděpodobně skončí příští rok. Otázkou je, koho zdaní politici v dalších letech. Protože i když daně nejsou příliš populární, je jejich zavedení stále jednodušší – než provádění jakýchkoliv reforem bez ohledu na to, jak moc je Česko potřebuje.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin