Jsou děti ze zkumavky geneticky modifikované?

Jako první dítě ze zkumavky přišla na svět Angličanka Louise Brownová v roce 1978. Odhaduje se, že od té doby byly v laboratorních podmínkách počaty asi 2 miliony dětí. Drtivá většina je naprosto v pořádku a jejich rodiče s nimi mají stejné starosti i radosti jako rodiče dětí počatých přirozenou cestou. Mnohdy jsou tyto rodiny dokonce šťastnější, protože po dítěti marně toužily dlouhá léta a bez přispění medicínského oboru označovaného jako asistovaná reprodukce by se jej zřejmě nedočkaly. Podíl párů, které mají potíže s početím potomka, se pohybuje v ekonomicky rozvinutých zemích od 20 do 25 %. Kliniky pro asistovanou reprodukci si na nedostatek práce nemohou stěžovat. Někteří odborníci však volají po důkladnějším prověření rizik, jež mohou dětem ze zkumavky hrozit.

Rejstřík metod asistované reprodukce se od dob narození Louise Brownové výrazně rozšířil. Jednu z hlavních technik dnes představuje tzv. intracytoplasmatická injekce spermie do vajíčka, zkráceně označovaná jako ICSI. Na klinikách se používá od počátku 90. let minulého století. Při ICSI nasaje embryolog do jemné kapiláry jedinou spermii od adepta otcovství a tu pod mikroskopem s pomocí jemných nástrojů vstříkne přímo do nitra vajíčka odebraného nastávající matce. Tak je dosaženo oplození i v případech, kdy spermie partnera nezvládají průnik do vajíčka.

Může tak "násilný" způsob oplození nějak poznamenat zdraví budoucího človíčka? Lékaři se v odpovědi na tuto otázku neshodnou. Některé studie dokazují, že se děti počaté asistovanou reprodukcí neliší od zbytku populace. Jiné studie nacházejí u těchto dětí velmi vzácně různé odchylky od normálu. Studie týmu španělských vědců vedených P. N. Moreirou z madridského Instituto Nacional de Investigación y Tecnología Agraria y Alimentaria (INIA) zveřejněná ve špičkovém lékařském časopise Human Reproduction naznačuje, že děti počaté metodou ICSI nemusejí za určitých podmínek dědit jen geny otce a matky. Do jejich DNA se mohou zatoulat i geny bakterií.

Španělské biology inspirovala k pokusu skutečnost, že reprodukční biologové právě pomocí ICSI vytvářejí geneticky modifikovaná zvířata. Se spermií vpichují do vajíčka i vybraný cizí gen a ten se v řadě případů zabuduje do DNA zárodku. Metoda je překvapivě účinná.

Moreirův tým smísil spermie myšáka se střevními bakteriemi Escherichia coli, které předtím vybavil genem pro tzv. zelený fluoreskující protein vypůjčeným od mořské medúzy. Spermie pak vědci po jedné vstřikovali jemnou kapilárou přímo do myších vajíček. Pokud použili spermie čerstvě odebrané myšákovi a následně propláchnuté speciálním roztokem, našli gen pro fluoreskující protein ve 12 % oplozených vajíček. Zárodky vyvíjející se v těle myší samice však už gen medúzy nenesly. Ještě významnější byl dopad ICSI při použití spermií, které byly před smísením s bakteriemi zmraženy pro dlouhodobé uskladnění a do vajíčka vpíchnuty bez předchozího opláchnutí. V tomto případě gen pro fluoreskující protein převzala od bakterií asi pětina všech oplozených vajíček a desetina zárodků vyvíjejících se v těle matky.

"Možnost, že při tradiční ICSI dojde nechtěně k přenosu genů, nelze brát na lehkou váhu," konstatují autoři studie. "Kliniky by proto měly věnovat maximální pozornost kompletnímu bakteriálnímu rozboru spermatu a účinnému ošetření spermatu antibiotiky, aby vyloučily možnosti náhodného přenosu genů." Odborníci z oboru asistované reprodukce však nevidí ve výsledcích španělského týmu důvod ke znepokojení.

"Riziko je ryze teoretické," řekl v rozhovoru pro BBC přední britský odborník na asistovanou reprodukci Simon Fishel. "Ale i kdyby se do DNA dětí dostávala nějaká cizí DNA, nic nenasvědčuje tomu, že by to způsobilo nějaký problém. Existuje mnohem více věcí, které nám zasahují do života podstatně razantněji. Neznamená to však, že bychom měli toto riziko ignorovat."