Josef Kašpar: Itálie se ujme předsednictví EU

Jedním z hesel, se kterými šel italský premiér do voleb, bylo: „Chceme Evropu, ale ta se musí změnit. A pokusíme se o to během našeho předsednictví v Unii, které začne 1. července. Spíše než debata o tom, kdo bude příštím předsedou Komise, nás zajímá, jaký bude její program. Nomina sunt consequentia rerum (pojmenování je odvozeno z fakt)“ citoval Renzi císaře Justiniána.

Itálii ale záleží na tom, aby jméno nového předsedy znamenalo obrat – a z tohoto hlediska má Řím pro britský postoj jisté pochopení, i když naprosto nesdílí jeho ultimativní formu, která je dle názoru Renziho kontraproduktivní.

O tom, co pro Itálii znamená obrat, hovořil se zahraničními novináři ministr financí Pier Carlo Padoan. „Je třeba opustit nesmyslnou debatu na téma politika škrtů ano či ne. Je samozřejmé, že účty musejí být v pořádku, ale pokud samotné škrty znamenají další recesi, dostaneme se do začarovaného kruhu a z krize nevyjdeme. Musí převládnout pragmatismus, tj. skloubení dozoru nad účty s oživením ekonomiky“, řekl Padoan.

Čtěte také

Proto Itálie bude chtít, aby se během jejího předsednictví bankovní unie stala definitivní realitou. Doufá také v jednoroční odklad povinnosti strukturálně vyrovnaného státního rozpočtu na rok 2016. To zajímá jak Itálii, tak Francii. Pro Itálii ale zůstává problém obrovského státního dluhu, který bez ohledu na úsporné politiky vlád, které se zde vystřídaly od roku 2011, se vyšplhal až na 135% ročního Hrubého domácího produktu.

Pokud se týká vztahů k zahraničí, Italové by velmi rádi přispěli k rychlému pokroku jednání s USA o společném ekonomickém prostoru. Pro italský export by dohoda určitě byla velmi výhodná. Vůči Rusku je postoj Itálie blízký stanovisku Berlína. V jedné otázce je ale Řím rozhodnut jednat energicky a bez kompromisů. Jedná se o stále rostoucí příliv běženců na sicilské a jihoitalské břehy. Během prvního červnového týdne se jich vylodilo více než 5000 a struktury přijímacích středisek pomalu kolabují.

Migrace|foto: Fotobanka stock.xchng

Italské vojenské námořnictvo během tohoto roku již zachránilo přes 25000 lidí, operace je nákladná a finanční pomoc z Bruselu přichází po kapkách. Když před 2 měsíci ministr vnitra Angelino Alfano hovořil o tom, že v severní Africe 600.000 běženců čeká na převoz do jižní Itálie, byl kritizován pro alarmismus. Dnes se uznává, že by mohl mít pravdu.

Čtěte také

„Itálie samotná nemůže této vlně uprchlíků čelit. Je nutné, aby se do akce zapojila celá Evropská unie a také OSN. Jediné řešení je kontrolovat situaci v Africe. A pokud by nás z Bruselu jen poplácávali po ramenou a říkali, postarejte se o ně“, naše reakce bude tentokrát velmi tvrdá“, prohlásila ministryně zahraničí Federica Mogheriniová.

Ostatně, jak dodal její kolega Alfano, „drtivá většina z nich nechce zůstat u nás, ale jít do ostatních zemí Unie. Takže je to problém všech, nejenom náš“. „Nemáme iluzi, že se za 6 měsíců Unie může předělat a učinit z ní plně demokratický orgán, ale alespoň první signál je už třeba dát, jinak to euroskeptikové vyhrají“, dodal Renzi.