Josef Brož: Hollande se Sapinem manévrují, jak jen oni umí

Konečný verdikt, jenž naplňuje představu, že „všichni jsme si rovni, jen někteří jsou si rovnější“, zapomíná na to, že Francie samotná jako druhá nejsilnější ekonomika v Evropě, hned po Německu, tvoří celých 25% HDP Evropy. A nakonec v tom není sama: také Italové a Belgičané nejsou také právě v ažůru.

Dva roky k tomu, aby se francouzský deficit dostal pod očekávaná 3%, je méně, než Sapin očekával, ale prezident François Hollande může být klidnější.

Když toto pondělí přivítal k rozhovoru v Elysejském paláci osm návštěvníků, čtenářů listu Le Parisien, který společně s tiskovým oddělením tento exkluzivní formát zorganizoval, působil klidným dojmem. Vyslovil se dokonce poprvé veřejně k tématu, který netrápí pouze jeho.

Čtěte také

Dva týdny do nových voleb, jež rozhodnou tentokrát na úrovni 101 departementů, kdo bude zastupovat občany v teritoriálních radách, mají již nějaký čas jasného favorita. Je jím Národní fronta (FN) Marine Le Penové, jíž dávají odhady vítězství kolem 30%, jež z ní skutečně může udělat nejen strašáka, ale „první stranu Francie“. Co dělat, aby se tak nestalo? Jak přesvědčit voliče?

Prezident Hollande, který se k tomu dlouho chystal, se domnívá, že je zapotřebí voliče „jít hledat, dokonce je i vytrhnout, mluvit s nimi a přesvědčit je“. Protože, aby bylo jasno, míní Hollande, „jestliže je FN v Republice, protože se podílí na volbách, je vším jiným, než stranou Republiky“ - republikou s velkým R.

Výzkumy veřejného mínění sice stále udržují prezidenta, jenž se po atentátech 11. ledna rekordně vyhoupl nahoru, stále v kondici - podle toho posledního od TNS Factum ztratil pouze jeden bod a drží se na 23% popularity. Propad může ale přijít velmi brzo.

Šéfka francouzské krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová|foto: European Parliament

Prezident vyhlásil, že v období do konce svého mandátu nebude občany zatěžovat dalšími daněmi, což jistě potěší, ale recept na nezaměstnanost, sociální vyloučení či jiné hrozby, zatím nenašel.

Brusel je sice spokojen, že prošel Macronův zákon, jímž si ministr ekonomie udělal jméno, od Francie ale i nadále očekává zejména snížení strukturálního deficitu o 0, 5% – a režim, jenž bude muset plnit, vypadá téměř jako finanční protektorát. Ministr Sapin musel minulou neděli na rádiu RTL novinářům dlouho vysvětlovat, že tím není „ohrožena suverenita parlamentu“.

Společné manévry Sapina a Hollanda, na všech komunikačních úrovních, jsou obdivuhodné. Nezastřou ovšem zásadní problém, který nedokázali vyřešit ani jejich předchůdci. Ďábla není nutné vždy hledat v detailu.

Čtěte také

Marine Le Penová, jíž se daří posilovat, jak tvrdí politolog Sylvain Crépon, zejména u „proletariátu soukromého sektoru“, má na Hollandovy názory jasnou odpověď. „Když jste prezident Republiky, musíte vytrhnout Francouze z bídy, z nezaměstnanosti, nejistot a nebezpečí fundamentalistického islamismu, a netvářit se jako stranický šéf,“ poznamenala včera na i-Télé.

Přesto se Hollandovi po rozhovoru nechtěně podařilo rozesmát nejen úředníky, ale i milovníky sociálních sítí. Studentka Mélanie chtěla totiž vidět prezidentovu černou labradořici, jménem Philae (skoro tak krásnou, jako míval Mitterrand). Ta ovšem, jak byla rozdychtěná z hlazení, Mélanii, jež seděla na bobku, porazila tlapkami na zem. „Stalo se drama,“ utrousil šéf Elysejského paláce.