Jiří Berounský: Hledá se eurokomisař

Tady bychom sice mohli uznat oprávněnost výtky onoho Klausova demokratického deficitu, jenže ten vychází z požadavku klasických národních stranických voleb a tady se jedná o záležitosti takřka celé Evropy.

Je tedy třeba kombinovat ambice jednotlivých stran i jednotlivých států. A k tomu ještě důležitost, odpovědnost a váhu jedněch a váhu těch druhých. Navíc: Evropská unie je fenoménem poměrně mladým, takže bude nějakou chvíli trvat, než se najde optimální model.

Květnové volby do Evropského parlamentu bývají všeobecně vnímány – alespoň u nás – jako měření domácích politických sil. Nicméně se jimi zahajuje i sestavování nové Evropské komise, kam má každý ze členů Unie nárok na dosazení komisaře. Ta kompromisní cesta je většinou opačná, než jaká by měla být.

Ten který stát by si měl vybrat rezort a pro něho potom najít vhodného kandidáta. Myslíte si ale, že tomu tak u našich dosavadních tří eurokomisařů bylo? Odešli tam Pavel Telička, Vladimír Špidla či Štefan Füle jako kandidáti nějakého oboru, nebo se na nich prostě politická reprezentace shodla a oni byli do Bruselu vysláni?

Vzpomeňme jen na ony trapnosti, spojené zejména se začátkem naší účasti v Evropské komisi. Nejprve jmenování Miloše Kužvarta, protože tak rozhodla tehdejší vůdčí politická síla, jíž byla ČSSD, jeho rychlou rezignaci, dočasný mandát Pavla Teličky a nakonec jmenování Vladimíra Špidly, spojené s dostatečnou vzdáleností od Prahy, kde již vládl Stanislav Gross.

A dnes? Výběr komisaře bude asi znovu záležitostí koaličních tahanic. Objevují se již i jména, ale to je spíše spekulace medií: Telička, Rouček, Špidla. Kriteria jsou totiž velmi nepřehledná. Stejný rezort – podle Lidových novin – prý žádná členská země dvakrát za sebou nezíská, takže už žádný komisař pro rozšiřování Unie, jako byl Füle.

Kandidáti s předchozí zkušeností komisaře by mohli získat důležitější rezort, to by mohl být Telička, ale u kandidáta z malé země to není pravděpodobné. Angela Merklová by prý nechtěla za předsedu Komise dosavadního předsedu Evropského parlamentu – roli hrají i osobní vztahy.

Značnou šanci stát se členem Komise by prý měla i žena. Lidové noviny v této souvislosti zmiňují Marii Bohatou, bývalou předsedkyni Českého statistického úřadu a dnešní místopředsedkyni Eurostatu.

Takže uvidíme. Žádný státnický čin ale nečekejme.