Jefim Fištejn: Mistrovství v čem?
Titulky amerického tisku po zahájení Mistrovství světa ve fotbale v Rusku splnily očekávání těch, kdo doufali ve velká překvapení.
„Vítězství Ruska nad Saúdskou Arábií je symbolem surrealistické povahy mistrovství“, „Robbie Williams ukazuje prostředníček na slavnostním zahájení fotbalového svátku“, „Vláda nabádá ruské ženy, aby oblažovaly hosty a množily se“, „Mistrovství světa je příliš toxické pro zadavatele reklamy“.
Tomáš Procházka: Ruské sportovní politikum
Když Rusko naposledy hostilo velkou sportovní akci – olympijské hry v Soči – skončilo to velmi neslavně.
Ministerstvo zahraničí přidalo k těmto bizarním reakcím vlastní dramatickou notu, když doporučilo občanům Spojených států v zájmu vlastní bezpečnosti vyhnout se cestě do Ruska v době konání mistrovství.
Profesor Michael Leeds z univerzity Temple ve Filadelfii poukazuje na pochybné okolnosti samotného přidělení práva na pořádání mistrovství Rusku.
„Právo bylo přiděleno Vladimiru Putinovi naprosto zkorumpovanou organizací, která zůstala stejná i po odchodu prezidenta FIFA Zeppa Blattera. Sotva někdo uvěří tomu, že Rusko a po něm Katar, kde se bude konat příští mistrovství, byly nejpřesvědčivějšími uchazeči mezi všemi žadateli. Gigantická úroveň korupce ve FIFA byla dokázána spoustou dokumentů. Nadřazené chování funkcionářů FIFA, ať už byli podplaceni nebo ne, vrhá stín na každé jimi schválené mistrovství světa, i když nesnižuje kvalitu fotbalu jakožto sportu,“ říká Michael Leeds.
Zapalovat si doutníky storublovými bankovkami
Na námitku, že infrastruktura mistrovství, architektonická hodnota nových stadionů a dalších sportovišť přece nevyvolává pochybnosti, profesor odpovídá: „Zkušenost minulých mistrovství světa a olympijských her svědčí o tom, že postavená zařízení se časem stávají přítěží pro města, vyžadují desítky milionů dolarů na údržbu, anebo postupně chátrají.
Oficiální částka až 18 miliard dolarů na přípravu fotbalového svátku nemá v minulosti obdoby. Zhruba tolik bylo utraceno na přípravu londýnských olympijských her v roce 2012, ovšem olympiády se zúčastnilo nesrovnatelně více sportovců, uskutečnilo se mnohem více soutěží, jež si vyžadovaly vlastní sportoviště.
Vzhledem k tomu, že pracovní síly v Rusku jsou o poznání levnější než ve Velké Británii, dá se předpokládat, že ruské stavby byly nehorázně předražené.
Osud ruských stadionů je spíše srovnatelný s tím, jak dopadly obdobné stavby v Brazílii. 10 ze 12 stadionů zbudovaných k olympijským hrám zeje prázdnotou a jsou v úpadku. Některé z nich budou přestavěny na vězení a parkovací plochy kolem nich jsou využívány jako autobusová depa, jak se to stalo v hlavním městě Brasília.
Budou-li Rusové po tomto mistrovství světa šťastnější než předtím, pak jim to můžeme jenom přát. Ale představy o tom, že fotbalové mistrovství a stavby sportovišť nějak rozhýbou ekonomiku hostitelské země, jsou naprosto liché.“
Proč vůbec stálo Rusko o uspořádání fotbalového svátku? Byl to, podle názoru profesora Leedse, osobní projekt Vladimira Putina. Aby dokázal, že je mocným světovým lídrem, utrácí na vytvoření falešné image nekřesťanské peníze. Tím pokračuje v tradici ruských kupců, kteří, aby demonstrovali své bohatství, zapalovali si doutníky storublovými bankovkami.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
