Je zlato Inků prokleté?

1. prosinec 2008

Otázka, která by vás možná ani nenapadla při pohledu na oslnivě krásné zlaté předměty pocházející od jihoamerických Indiánů, které můžete v současné době vidět na výstavě na Pražském hradě. Kdyby však název výstavy nezněl "Prokletí zlata - 1000 let zlata Inků". Pokusili jsme se zjistit, jak to s prokletím inckých pokladů vlastně je.

Něco na něm asi bude. Pokud se totiž ohlédneme do minulosti, zlato Inků nikomu štěstí nepřineslo. Způsobilo pád Incké říše, kterou právě kvůli zlatu rozvrátili španělští dobyvatelé. Ale ani oni se z něj dlouho netěšili. Pro uloupené zlato se někteří pobili mezi sebou, jiní se stali obětí pirátů při cestě domů. Přínos pak neznamenalo ani pro Evropu. Obrovský příliv zlata v 16. století vyvolal první a největší vlnu inflace. Je to vlastně paradox. Pro Inky mělo totiž zlato úplně jinou hodnotu, než pro nás Evropany.

Jak připomíná doc. Markéta Křížová ze Střediska ibero-amerických studií FF UK, "pro Inky bylo zlato posvátné. Zlato bylo symbolem slunce, zlato bylo symbolem čistoty, zlato se zároveň nacházelo v zemi, takže bylo symbolem plodnosti země. Inkové byli přesvědčeni, že zlato se rodí v zemi."

Na posvátné zlato se nesahá

Zajímavé také je, že užívání zlata pro ozdobu a obřadní předměty bylo vyhrazeno panovníkovi a jeho rodině. Prostí lidé zlato vlastnit nesměli a také se jím nesměli zdobit. Tato tradice byla tak hluboce zakořeněna, že k radosti Španělů trvala po několik dalších generací.

Obřadní taška s motivem zvířete

"Proto si také Španělé ještě v 17. století pochvalovali, když zaměstnávali Indiány v dolech, že indiánští dělníci nekradou. Ještě 200 let po zániku Incké říše v nich totiž přetrvával strach a vlastně úcta ke zlatu," vysvětluje Markéta Křížová.

To se ovšem o Španělích v žádném případě říct nedá. Naopak, s inckým zlatem nakládali, slušně řečeno, neuctivě. Pro přepravu do Evropy byly vhodnější zlaté cihly než sošky či poháry. Španělé proto dokonale propracované zlaté předměty roztavili a tím snížili na hodnotu pouhého kovu nedozírné kulturní bohatství. Ale vysvětlujte to španělským dobyvatelům.

"Španělé roztavili i zlatý disk, který měl v ústředním chrámu Slunce zobrazovat boha Slunce. Byl to obrovský kus zlatého plechu, který měl víc než metr v průměru a byl nastaven tak, aby na něj dopadl první paprsek vycházejícího slunce a on se rozzářil."

Velké uši velkou moc značí

Něco z pokladů jihoamerických Indiánů se naštěstí přece jenom podařilo uchovat, a to především v hrobech, které byly odkryty až v pozdějších dobách. Na výstavě si můžete prohlédnout například zlatou masku, která zdobila obličej zesnulého hodnostáře. Na první pohled na ní zaujmou obrovské uši. Jsou příkladem dalšího rozdílu ve vnímání světa Inky a Evropany. Ušatost byla totiž znakem moci.

Posmrtná maska

Jedině nejvýše postavení muži mohli nosit náušnice, které jim roztáhly uši téměř na ramena. "Proto také Španělé tyto domorodé hodnostáře nazývali orejones, neboli ušatí", uzavírá doc. Křížová.

Více se o inckém zlatu i o tom, co po Incích zbylo do dnešních dnů, dozvíte v pořadu Meteor, který měl premiéru 15. 11. 2008 a v historickém magazínu Zrcadlo s datem premiéry 21. 11. 2008.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka