Je na Puchnerově arše Anežka, nebo Hedvika?

30. listopad 2011
Instalace tzv. Puchnerovy archy na výstavě Sv. Anežka Česká - princezna a řeholnice

Výstava Sv. Anežka Česká – princezna a řeholnice znovu připomněla neuzavřené spory kolem jednoho vyobrazení na tzv. Puchnerově arše. Jde o ženu s vévodskou čapkou podávající nemocnému polévku, která byla po staletí identifikována jako Anežka, ale před několika lety se objevila první zpochybnění.

Důvodem vzniku tzv. Puchnerovy archy byla patrně připomínka 200. výročí Anežčina úmrtí. Rok 1482 je uveden přímo na obraze. Neznáme sice jména autorů malířské a řezbářské práce, ale víme, že ji objednala významná osobnost jagellonské doby – Mikuláš Puchner, velmistr Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Ostatně tento muž je spojen také s dalším dílem, které si na výstavě můžete prohlédnout. Jeho jméno je uvedeno na štítku procesní monstrance.

Význam a prezentace tzv. Puchnerovy archy
Puchnerova archa je jednou nejvýznamnějších pozdně gotických památek Čech, která byla dosud prezentována na dvou místech. Část totiž patří do sbírek Národní galerie a část Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Patrně poprvé, od časů baroka, byly všechny součásti díla svezeny na jedno místo a instalovány do původní podoby tak, jak ji popisují dochované písemné prameny. Do Anežského kláštera, kde je část Puchnerovy archy obvykle vystavena jako součást stálé expozice středověkého umění, byla z kostela Řádu křižovníků s červenou hvězdou na Starém Městě v Praze přivezena také socha Panny Marie s dítětem stojící na půlměsíci, která měla být středem oltáře.

Část archy nám schází
Rekonstrukce oltáře nemůže být úplná, protože nám některé části schází. Oltář byl už někdy v 16. století rozdělen a obrazy začaly být využívány jako jednotlivá díla. Důkaz podává ztráta jedné ze zadních stran obrazu, kde z dokumentace 1. pol. 20. století víme o fragmentech malby se zbytky postav, ale dnes už je zde pouze truhlářsky upravená deska. Písemné prameny z doby baroka upozorňují také na řezbářskou dekoraci, kterou dnes už nemáme k dispozici. Podle dalších prací můžeme soudit, že Panna Maria byla nepochybně ve skříni umístěna v řezbářské dekoraci a stejně tak pozadí skříně bylo určitě zdobeno. Možná zde byli také andělé korunující Pannu Marii, ale nic z toho už v této chvíli nemůžeme dokázat ani dotvořit.

Instalace tzv. Puchnerovy archy na výstavě Sv. Anežka Česká - princezna a řeholnice

Puchnerova archa je fascinující uměleckou prací, jak už se díky náznakové rekonstrukci můžete přesvědčit v Anežském klášteře do 25. března. Umístění díla v prostoru umocňuje jeho působivost, přestože jeden z obrazů a řezbářské doplňky schází. Oltář měl promyšlenou ikonografii na vnějších i vnitřních stranách křídel. Najdeme zde nejen vyobrazení křižovnické spirituality, ale také zemské patrony odkazující na fakt, že se křížovníci stali jediným řádem založeným u nás. O bližší popis díla jsme požádali jednu z kurátorek výstavy, Štěpánku Chlumskou PhD. z Národní galerie:

Spory o Anežku
Puchnerovu archu nejčastěji představují dvě vyobrazení: Anežka předávající model kostela velmistrovi řádu a světice podávající polévku nemocnému, která bývala rovněž představována jako sv. Anežka. V minulých letech se ovšem objevily pochybnosti. Podle části odborné veřejnosti není možné, aby šlo o druhé Anežčino vyobrazení.

Tématice určení světice patřila také přednáška prof. Jana Royta na mezinárodní konferenci Sv. Anežka Česká a velké ženy její doby uspořádaná Katolickou teologickou fakultou UK v Praze, kterou nabídneme ve Víkendové univerzitě.
Nejčastěji je nabízeno jméno sv. Hedviky, která bývá zobrazována s vévodskou čapkou, zatímco Anežce patřila královská koruna. Současně by tak byl vyřešen problém ošetřování nemocného, které Anežka nemohla kvůli přísné klauzuře klarisek vykonávat.
Vysvětlení by se dočkaly také boty vyobrazené vedle světice podávající polévku. Podle legend chodila právě sv. Hedvika ošetřovat nemocné bosa, aby nedávala najevo své postavení a nevyvyšovala se nad potřebné. Zároveň by určením světice zmizel problém zobrazení Anežky dvakrát na stejné straně oltáře. Definitivní slovo ovšem odborná veřejnost ještě neřekla.

Spustit audio
autor: Adriana Krobová