Jan Jůn: Středeční „ano“ britské sněmovny bylo zahájením tvrdého boje

Ano, nepružnost bruselské byrokracie i přes pokusy premiéra Camerona o větší suverenitu parlamentů členských zemí, včetně kontroly pohybu osob, Brity rozhněvala, což referendum potvrdilo. A ve středu - tak, jak premiérka Mayová a její ministři neustále připomínali - poslanci přece měli hlasovat o „potvrzení vůle lidu vyjádřené loňským referendem, předtím schváleným parlamentem.“

To je sice pravda, avšak parlament i země nadále zůstávají rozděleny napůl, mnozí opět namítají, že referendum mělo být jen poradním aktem, že lidu nebyly sděleny všechny dopady a že argumenty byly populistické, příliš xenofobní či lživé. Středeční výsledek hlasování také neodhaluje skutečnost, že většina poslanců má k brexitu nejrůznější výhrady.

Potvrzením je, že pro další třídenní projednávání zákona sněmovnou ve výborech od příštího pondělka, jsou už připraveny stovky pozměňovacích návrhů s cílem zavázat vládu k setrvání v jednotném trhu, celní unii a dalších pilířích unie, jako například Euratom, což znervózňuje nejtvrdší brexitáře.

Počet útoků na muslimy stoupl

Onen boj o pozměňovací návrhy příští týden tedy klíčově poznamená podobu brexitu a dá se těžko předvídat, jaké z nich se do zákona podaří vtělit a jaké bude pak rozložení hlasů. Jisté je jen, že hned poté budou od 9. do 20. února parlamentní pololetky a po nich by už měla zákon projednat sněmovna lordů, kde vláda nemá většinu.

Středeční hlasování v britské dolní sněmovně dopadlo kvůli vládní většině i přes revoltu padesátky labouristů přesně podle předpovědí|foto: ČTK/AP,ČTK

Jak ovšem lordové vědí, pokud by příliš oponovali, bude jim hrozit, že nevolená komora bude zrušena. Vláda jim zároveň sdělila, že očekává schválení zákona do 7. března, aby měla aktivaci článku 50 připravenu už na summit Evropské unie na Maltě 9. března.

Pak teprve mohou začít léta vyjednávání a parlament očekává, že vláda, jak potvrdila i ve čtvrteční Bílé knize, která rozvádí 12 dřívějších bodů premiérky a slibuje zákon o imigraci, avšak nic nového o vládní strategii právem nevyjevuje, jej bude průběžně konzultovat a že vyjednanou podobu brexitu mu předloží nakonec ke schválení.

Co by se stalo, kdyby ta podoba byla mnohem nevýhodnější, než status quo, což je pravděpodobné - však není jasné a hovoří se už navíc i o 60 miliardách liber dluhu, který by měli Britové unii zaplatit za podíl na běžících dlouhodobých projektech. Dopad brexitu na běžné Brity by pak byl politicky i hospodářsky neúnosný.

Už nyní je ostatně slyšet nepříjemné otázky v souvislosti se zvyšováním cen a nejistota stoupá. Útoky na Poláky sice ustaly, ale s čísly potvrzujícími, že imigrace ze zemí mimo unii je po léta vyšší než z unie - a „proč tedy brexit?“ To se táží někteří a nyní se ukázalo, že počet útoků na muslimy stoupl za poslední rok o sto procent. Británie se zjevně zachvívá frustracemi i pochybnostmi a je nutné říci, že je optimismus brexitářů dosud jaksi nepřehlušil.