Jan Daňhelka

Řecké ostrovy trápí již více než týden rozsáhlé požáry. Evakuovány byly tisíce lidí, další v chaotické situaci zůstávají. Dá se situace v Řecku označit za bezprecedentní?

Přístup k pitné vodě nemají v současnosti dvě miliardy lidí, přestože je voda už dávno definována jako lidské právo. Jaké jsou stěžejní cíle nedávné konference OSN o vodě?

V roce 2002 pustošily Česko ničivé povodně. Ovšem tam, kde se před 20 lety valila stoletá voda, letos hořelo. Co nás naučily povodně a co nás učí aktuální katastrofa?

Mezinárodní studie zkoumala proměny srážek od roku 1901 do roku 2018 v celé Evropě. Co vypovídá o srážkovém režimu v Česku? A čeká nás hodně teplé a suché léto?

Jak vytvořit spolehlivý systém sezónních predikcí počasí? Jaké mýty kolují mezi veřejností ohledně počasí? Jaké mohou být dopady války na Ukrajině na životní prostředí?

„Střídání teplot v průběhu zimy se u nás vyskytovalo vždy. Problémem ale je, jak často se to teď stává,“ upozorňuje ředitel Českého hydrometeorologického ústavu.

Pět let se u nás budoval srážkový deficit. „Teď ale sucho není tím problémem, který bychom měli,“ směje se odborník z Českého hydrometeorogického ústavu.

Chudé státy afrického Sahelu jsou závislé na své krajině. Sahara však moc možností k přežití nedává. Postupující písečné duny se snaží už léta zastavit Velká zelená zeď.

Tornádo, které v červnu řádilo na Břeclavsku a Hodonínsku, bylo výjimečné. Bralo životy i domy. Dá se za viníka tak silného tornáda ve střední Evropě označit změna klimatu?

Změny klimatu a oteplování bere většina vážně. Vyplývá to z průzkumu pro Český rozhlas Rozděleni klimatem. Jsou namístě obavy ze zániku civilizace? Co dělat pro změnu?