Jan Bednář: Zmatek kolem uprchlíků narůstá

3. září 2015

Evropští politikové si většinou nepochybně uvědomují závažnost současné uprchlické krize, ale zatím zjevně nenašli shodu v tom, co by se s tím mělo dělat.

Někteří tvrdí, že by se Evropa měla více než dosud otevřít všem uprchlíkům, kteří k nám do Evropy nyní přícházejí a že by je měla přijmout jako migranty z oblastí zubožených násilím či válkami a jiným velkým strádáním.

Jiní političtí činitelé zase doporučují lépe střežit hranice Evropy a všechny běžence důsledně rozdělovat podle jejich původu s předpokladem, že část z nich se bude později vracet. Ani jedna tato cesta však zřejmě není zcela přijatelná ani do důsledku proveditelná a každodenní realita se zatím zmítá ve zmatcích.

Maďarské úřady například ve čtvrtek po dvou dnech přerušily policejní blokádu na východním budapešťském nádraží Keleti a dovolily uprchlíkům, kteří se tam předtím nashromáždili, aby nastoupili do vlaku směřujícího do Rakouska. Vlak potom z Budapešti skutečně odjel, ale do Rakouska už nedorazil.

Čtěte také

Jen asi 40 km za maďarskou metropolí vlak v jedné stanici znovu zastavila policie a pak následovaly dosti vypjaté scény, když se policisté pokoušeli přinutit migranty, aby z vlaku vystoupili.

Maďarský premiér Viktor Orbán mezitím jednal o současné uprchlické krizi v Bruselu s představiteli Evropské unie a zpravodajství BBC pak zveřejnilo jeho dosti pozoruhodný výrok. Řekl, že se zde nejedná o „evropský problém“, ale pouze o „německý problém“, protože prakticky všichni uprchlíci ze zemí třetího světa, kteří dnes přes Balkán cestují takzvaně na Západ, směřují právě do Německa.

Maďarský premiér Viktor Orbán jednal o uprchlické krizi v Bruselu a řekl, že se zde nejedná o „evropský problém“, ale pouze o „německý problém“

Je pravda, že Německo se připravuje na to, že letos přijme na tři čtvrtě milionu běženců a německá kancléřka Merkelová vyhlásila, že Německo přijme všechny uprchlíky z válkou zmítané Sýrie.

Mnohé jiné evropské země však zatím nejsou ochotny přijímat uprchlíky v tak velkém počtu a s tak otevřenou náručí, včetně například Británie, která se naopak snaží bedlivě střežit své hranice a chrání si zatím dost účinně všechny přístupové cesty.

Čtěte také

Předseda Evropské rady, bývalý polský premiér Donald Tusk, ve čtvrtek prohlásil, že země Evropské unie by měly letos dohromady přijmout nejméně sto tisíc žadatelů o azyl, což je podstatně více než donedávna evropskou Komisí požadovaných 40 tisíc lidí.

A vzhledem k tomu, že členské státy EU se doposud zavázaly přijmout dohromady jen 32 tisíc běženců, stane se nejspíš znovu stanovení vyšších kvót pro jednotlivé členské země při přijímání uprchlíků velmi důležitým tématem příštích politických jednání.

autor: Jan Bednář
Spustit audio